Hodnocení knihy

Ahmed má hlad : saharské epos

Jaroslav Raimund Vávra

Máj | 1947

Kategorie:

Beletrie 41952x

Česká literatura 21549x

Štítky:

romány 21484x
česká próza 14906x
české romány 9510x
humanitní vědy 244x
lidé 153x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	298
Jazyky:	česky
Edice:	Literární klub Máj 8x
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	po 20. července 2020 12:37
Číslo položky:	109154

Popis
Komentáře

Podtitul: Hrdinský epos

Koloniální román z afrického prostředí, poctěný cenou Akademie věd a umění. Vypráví o mladém Arabovi, který zbaven půdy a majetku chystá pomstu na kolonizátorech své vlasti. Seznámí se s bojem evropského proletariátu a v jeho duchu organizuje severoafrické kmeny k boji proti útlaku. Román spojuje úspěšně prvky koloniální literatury s prvky hrdinského eposu s básnivou účinností.

Komentáře ke knize

Jaroslav Raimund Vávra 30x

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.