Hodnocení knihy

Ahmed má hlad : Hrdinské epos

Jaroslav Raimund Vávra

Československý spisovatel | 1953

Kategorie:

Beletrie 42180x

Česká literatura 21627x

Štítky:

romány 21602x
česká próza 14928x
české romány 9531x
humanitní vědy 244x
lidé 154x

49 Kč 39 Kč

Stav:	Dobrý, obálka lepená
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	299, [2]
Jazyky:	česky
Edice:	128. svazek ed. Žatva 527x
Vydání:	5. vyd
Vydáno v:	Praha
Náklad:	15 000 ks
Poznámka:	obálka Zdenek Seydl
Vystaveno:	st 3. srpna 2022 14:34
Číslo položky:	375438

Popis
Komentáře

První česky psaný koloniální román (1. vyd. r. 1935), vzniklý na základě autorových podrobných znalostí severoafrických zeměpisných, hospodářských a kulturních poměrů, a doplňovaný citáty z muslimské náboženské a písňové literatury. Líčí Sev. Afriku 30. let, jejíž obyvatelstvo vlivem francouzské bezohledné koloniální politiky trpí bídou a nezaměstnaností, a v níž se poměry mezi Francouzi a Araby přiostřily k revolučním akcím. Dějem románu je jedna kapitola z činnosti senussijské organisace panislamského hnutí, vedeného domorodou inteligencí. Její představitelé, obeznámení na evropských školách s technickými a hospodářskými "vymoženostmi", jimiž kolonisátoři ožebračují jejich zemi, a s Marx-Engelsovým učením, připravují sjednocení musulmanstva a jeho ozbrojené povstání. Hlav. postavou románu a symbolickým nositelem kolektivního osudu severoafrického lidu je dělník Ahmed, který po svém propuštění z práce nachází cestu k politické činnosti a usmíří kmeny Sev. a Již. Targie. Učastní se karavanní výpravy, jejímž úkolem je najít dosud neznámou cestu solnými jezery, kudy by mohly být dopravovány zbraně k vyzbrojení saharských kmenů. Zajat Francouzi má objevenou cestou vést trestnou výpravu, zavede ji však vědomě do záhuby, kde s ní sám zahyne.

Komentáře ke knize

Jaroslav Raimund Vávra 32x

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.