Dostupnost: | Vyprodáno |
Část souboru: | Africké cesty - Jaroslav Raimund Vávra (1955, Mladá fronta) |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 274, [5] |
Jazyky: | česky |
Edice: | 15. svazek ed. Glóbus 42x |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 17 400 ks |
Vystaveno: | po 1. února 2021 15:17 |
Číslo položky: | 149055 |
Vávrovy “Africké cesty”,konané v letech 1931, 1937 a 1947 a jednotlivě vylíčené v knihách “Tuareg, poslední mohykán pravěkého člověka saharského”, “Země zadávená žízní” a “Zastřená tvář Afriky”, se zde slily v jedno jediné pásmo, jednu zkušenost, jedno panorama: nádherná i polorozpadlá města, krajiny pusté jako “po stvoření světa”, bohatství, lesk, přepych - a bezměrná ubohost, bída a zotročení barevných afrických plemen - z toho všeho je utkaná široká a pestrá osnova této dvojknihy, v níž se v poutavě prudkých kontrastech prolíná minulost i přítomnost berbersko-arabské Afriky.
Autor není cestovatel ve starém smyslu toho slova. Jaroslav R. Vávra je romanopisec; jeho cesty nejsou jen toulkami za svítivými kraji Orientu. Cestuje, aby studoval, ověřoval si poznatky národopisné, zeměpisné, sociální a historické. Ať na troskách starověkého Kartaga vypravuje tragedii poslední války Punů s Římany, ať v kvetoucím městě Konstantině vypráví dobrodružné osudy velkého krále Massinissy, ať podle starých zážitků líčí dávné obrazy minulých společností, dožívajících dnes již jen v hladu, bolácích a v hadrech ve kterémsi koutě nesmírné Sahary, vždycky dovede roznítit i udržet pozornost čtenáře.
Tato kniha je pečlivě autorovým výborem všeho podstatného a definitivního ze tří obsáhlých knih - tří pohledů v rozmezí téměř dvaceti let.
Velkí počet autorských fotografií, řada kreseb, plánků a map doprovází toto dílo, upravené dnes především pro mladé čtenáře.
Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem