Josef Frais byl český spisovatel-prozaik. Narodil se jako třetí z pěti sourozenců. Vyučil se horníkem. Debutoval v 70. letech 20. století prózou Muži z podzemního kontinentu. Děj se odehrává v hornickém prostředí, tak jako většina autorových textů. Nejznámější autorovou hornickou ságou se stal román Šibík 505. Díla z let osmdesátých již kritika nikdy neocenila tak jako autorův vstup na literární scénu, kdy byl Frais srovnáván dokonce s Vladislavem Vančurou. Pozdní autorova tvorba byla označována proti tomu spíše za „dumasovskou“. Věnoval se tvorbě knih o meziválečných hercích a v posledních letech úspěšné sérii fiktivních válečných vzpomínek Helmutha Nowaka. Kromě tohoto pseudonymu používal i mnoho jiných, jejich použití rozlišoval dle literárního žánru

Narodil se 17. června 1940 v Rakovníku. Jeho estetické cítění se utvářelo především spoluprací s Jiřím Trnkou, grafikem Zdeňkem Seydlem a hercem a režisérem Václavem Špidlou. Vybaven touto zkušeností působil do poloviny sedmdesátých let jako divadelní herec a pomocný režisér. Po životních peripetiích, které ho donutily milovaný svět divadla opustit, přilnul definitivně k filmu a zejména k filmovému studiu Barrandov, kde působí již od roku 1976. Několikrát se také objevil v menších rolích na filmovém plátně, výraznější příležitost získal například v trezorovém snímku Evalda Schorma a Jana Kačera DEN SEDMÝ - OSMÁ NOC . Kromě tří básnických sbírek je autorem i několika významných filmových publikací a fotografických výstav . Nejprve spolupracoval s prozaikem Josefem Fraisem na sérii memoárových Obrazových životopisů Adiny Mandlové, Lídy Baarové, Oldřicha Nového a Vlasty Buriana, které vyšly v letech 2000 a 2001. Krátce poté uskutečnil jeden ze svých velkých snů: uspořádat obrazové dějiny barrandovských ateliérů do podoby výpravné encyklopedie. Postupně tak vznikaly jednotlivé díly pod názvy Vzestup k výšinám , Zlatý věk a Oáza uprostřed běsů , které pomocí několika stovek unikátních a mnohdy dosud nepublikovaných fotografií mapují vývoj českého hraného filmu od prvních němých snímků do roku 1945. Jiras v posledních letech také častěji vystupuje na televizních obrazovkách a v rozhlase, kde se podílí na vzpomínkových medailonech slavných osobností . Můžeme se s ním setkat i na několika DVD nosičích, kde se jako filmový historik pokouší přiblížit osud a význam daného filmu.