Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Národopis a folklor
Stanislav Kostka Neumann
3 díla v jednom svazku: Z vídeňských dlažeb + P...

Stanislav Kostka Neumann: 3 díla v jednom svazku: Z vídeňských dlažeb + Přede dveřmi Pantheonu + Feuilletony a paběrky

Stanislav Kostka Neumann, Rudolf Bedřich Mácha, Petr Balek
3 díla v jednom svazku: Z vídeňských dlažeb + Přede dveřmi Pantheonu + Feuilletony a paběrky

1909 | Nakladatelství Šmíd a spol

Obsažené svazky:

Z vídeňských dlažeb 1909 (66 s.)
Feuilletony a paběrky, 1906-1910 1911 (111 s.)
Přede dveřmi Pantheonu, [1906-1909] 1911 Druhý svazek ... "Sebraných úvah a útoků" (91, 3)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	66 + 91 + 111
Jazyk:	česky
Edice:	13, 14. svazek ed. 13, 14. svazek ed. Knihovna Mor.-slezské revue
Vydáno v:	Moravská Ostrava
Vystaveno:	9. 4. 2026 16:15
Číslo položky:	1694236

O autorech

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora