František Červinka byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Pocházel z českožidovské rodiny, v matrice byli nicméně oba jeho rodiče zapsáni jako katolíci. Profesí byl podle údajů k roku 1926 úředníkem nemocenské pokladny v Praze. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal za Československou stranu národně socialistickou poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát získal ale až dodatečně roku 1926 jako náhradník poté, co na poslanecký mandát rezignoval Edvard Beneš. Po komunálních volbách v roce 1938 byl zvolen starostou vnitřní Prahy . Jeho synem byl historik František Červinka.

Jiří Cvekl byl český filozof a germanista. Po 2. světové válce se angažoval v sociální demokracii, po roce 1948 vstoupil do KSČ. Roku 1956 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Roku 1968 byl vyloučen z KSČ a roku 1970 byl převeden do Encyklopedického ústavu ČSAV. . Roku 1977, po vzniku Charty 77, Cvekl využil situace a Chartu veřejně kritizoval - poté mohl opět pracovat ve Filozofickém ústavu. Cvekl byl výrazným představitelem pokusu učinit z marxismu znovu filozofii, a nikoli ho chápat jako ideologii. V tomto smyslu byl jednou z klíčových osobností tzv. obrodného procesu 60. let v Československu. Výrazně ovlivnil též vnímání psychoanalýzy v Československu a na politické levici - roku 1965 vydal knihu Sigmund Freud, jejímž cílem bylo "aby výrazy freudismus a psychoanalýza přestaly být v rámci marxismu chápány jako pejorativní označení“. Posléze se věnoval filozofii času a časovosti.

Narozen 2.2.1929 v Žilině. RNDr., DrSc., docent dialektického materialismu, literatura a překlady z oboru.