Erich von Manstein
Ztracená vítězství : Svazek 2

2006 | Nakladatelství Jota

Jeden z nejvýznamnějších německých vojevůdců druhé světové války napsal své paměti v první polovině padesátých let minulého století. Jeho kniha se téměř okamžitě stala bestsellerem a byla přeložena do mnoha světových jazyků, včetně ruštiny. Nakladatelství Jota tímto překladem splácí určitý dluh, který může český čtenář…, jenž neměl možnost se s tímto druhem literatury v minulosti seznámit, cítit. Vydání knihy rozhodně není propagací nacismu, tak jako vydávání pamětí sovětských maršálů není propagací komunismu. Přesto je kniha doplněna redakčním poznámkovým aparátem, který jednak čtenáře orientuje v záplavě dnes již méně známých osobností, událostí a vojenských reálií druhé světové války, jednak upozorňuje na případné pasáže, které lze označit jako subjektivní.
Druhý díl pamětí generála Ericha von Mansteina zavede čtenáře na sovětsko-německou frontu a přiblíží mu organizaci německých vojsk za 2. světové války.
Paměti velitele Skupiny Don a Skupiny armád Jih se tentokrát zaměřují na pokusy o vyproštění obklíčených německých vojsk u Stalingradu a o poslední rozsáhlé německé útočné operaci v létě 1943. Začátkem roku 1944 byl generál von Manstein Hitlerem odvolán. Součástí knihy jsou seznamy velitelských sborů německých vojsk a fotografie. Jeden z nejvýznamnějších německých vojevůdců druhé světové války napsal své paměti v první polovině padesátých let minulého století. Jeho kniha se téměř okamžitě stala bestsellerem a byla přeložena do… mnoha světových jazyků, včetně ruštiny. Nakladatelství Jota tímto překladem splácí určitý dluh, který může český čtenář, jenž neměl možnost se s tímto druhem literatury v minulosti seznámit, cítit. Vydání knihy rozhodně není propagací nacismu, tak jako vydávání pamětí sovětských maršálů není propagací komunismu. Přesto je kniha doplněna redakčním poznámkovým aparátem, který jednak čtenáře orientuje v záplavě dnes již méně známých osobností, událostí a vojenských reálií druhé světové války, jednak upozorňuje na případné pasáže, které lze označit jako subjektivní.
Druhý díl pamětí generála Ericha von Mansteina zavede čtenáře na sovětsko-německou frontu a přiblíží mu organizaci německých vojsk za 2. světové války.
Paměti velitele Skupiny Don a Skupiny armád Jih se tentokrát zaměřují na pokusy o vyproštění obklíčených německých vojsk u Stalingradu a o poslední rozsáhlé německé útočné operaci v létě 1943. Začátkem roku 1944 byl generál von Manstein Hitlerem odvolán. Součástí knihy jsou seznamy velitelských sborů německých vojsk a fotografie.

Součástí souboru:

Ztracená vítězství 2006 (2 sv, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	557 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072174436
ISBN:	9788072174430
Překladatel:	Jiří Fidler
Edice:	Jota - Military
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	25. 4. 2024 13:25
Číslo položky:	827426

O autorovi

Erich von Manstein

Erich von Manstein, rodným jménem Fritz Erich von Lewinski, byl německý polní maršál, považovaný za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války. Narodil se jako desáté dítě von Lewinských, staré pruské vojenské rodiny. Při křtu byl adoptován von Mansteiny. Lewinská a Mansteinová byly sestry. Protože manželství von Mansteinové bylo bezdětné, rozhodly se obě rodiny, že desáté dítě Lewinských ponese jméno von Manstein, což bylo umožněno císařským dekretem. Mansteinova výchova byla naprosto vojenská, což ho částečně připravilo pro budoucí kariéru. V roce 1900 začal studovat na císařské kadetní škole v Berlíně-Lichterfelde. Tam mu byly vštěpovány základní vědomosti, znalosti a způsoby chování pruského důstojníka, poslušnost. Po jejím dokončení v roce 1906 vstoupil jako praporčík ke 3. pěšímu gardovému pluku, kde v té době sloužili i Paul von Hindenburg a Kurt von Schleicher. Také započal studium na válečné akademii v Berlíně, které však musel přerušit kvůli vypuknutí první světové války a již se k němu nikdy nevrátil. Ačkoli neměl řádně ukončené vzdělání generálního štábu, již jako pobočník prokázal, jak velké měl vojenské nadání. Zúčastnil se dobytí pevnosti Namur, bitev u Mazurských jezer, na Sommě, u Soissons a Remeše. V Polsku byl těžce raněn, při boji zblízka ho zasáhly dvě kulky do ramena a do sedacího nervu. Po uzdravení nastoupil ke generálnímu štábu. V červenci 1918 se na západě zúčastnil jarní ofenzívy. Kapitulace, pád císařství a následné vyhlášení republiky pro něj byly obrovským šokem. Od této doby se stal apolitickým vojákem a o politiku se nezajímal. V lednu 1920 se seznámil s Jutty von Loeschovou , kterou o tři dny později požádal o ruku. Toto manželství vydrželo celý život a vzešly z něj tři děti . V armádě zůstal i po první světové válce. Roku 1922 byl povýšen na velitele praporu. Roku 1927 byl povýšen na majora a začal působit v generálním štáb...

Více od autora