František Nechvátal
Žlutá růže : básně

1948 | Nakladatelství Václav Petr

Poezie

Křehká lyrická sbírka, jejímž tématem je snivá touha po něze a klidu, vřelý vztah k zemi a Bohu a také láska milostná – kterou reprezentuje mámivý obraz žluté růže. „Jedinou vzácnou, žlutou růži jdou hledat všichni blázni němí. Trny jim rvaly s těla kůži, jdou s hudbou a jdou s pochodněmi.“ Křehká lyrická sbírka, jejímž tématem je snivá touha po něze a klidu, vřelý vztah k zemi a Bohu a také láska milostná – kterou reprezentuje mámivý obraz žluté růže. „Jedinou vzácnou, žlutou růži jdou …hledat všichni blázni němí. Trny jim rvaly s těla kůži, jdou s hudbou a jdou s pochodněmi.“

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka Jan Javorský
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	69
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Lyrika
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 6. 2020 15:35
Číslo položky:	101463

O autorovi

František Nechvátal

František Nechvátal – 10. září 1983, Tanvald) byl český básník a překladatel, autor nejprve nábožensky meditativní a později i socialisticky orientované lyriky a básní, opěvujících smyslový život a rodnou zemi. Narodil se v rodině sezónního dělníka. Roku 1924 maturoval na učitelském ústavu v Olomouci a pak vstoupil do Československé církve. Studium na Husově evangelické fakultě z finančních důvodů nedokončil a od roku 1926 učil náboženství na různých obecných a měšťanských školách. Za svého působeni v Prostějově v letech 1929–1935 se seznámil s Bedřichem Václavkem, který jej výrazně názorově ovlivnil a přivedl jej k levicovému smýšlení. Společně s ním patřil mezi zakladatele skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus a za druhé světové války s ním spolupracoval v odboji. Za svého působení v Praze v letech V letech 1935–1945 se definitivně rozešel s křesťanstvím a roku 1945 se stal členem KSČ. Pracoval na ministerstvu informací a osvěty jako referent odboru pro kulturní styky se zahraničím, v letech 1948–1953 působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě a v letech 1959–1962 v Sofii. Mezitím byl v letech 1954–1958 redaktorem literárního měsíčníku Nový život. Pak byl až do svého odchodu do důchodu roku 1965 zaměstnán v Památníku národního písemnictví. Jeho básnické dílo je značně rozsáhlé a námětově různorodé. Ve svém knižním debutu, sbírce básní s náboženskými motivy Vichřice , vycházel z mysticizmu Otokara Březiny, ale již jeho druhá sbírka Slunovrat obsahuje touhu po sociální spravedlnosti, která ve sbírce Oheň a meč vyústila až v neurčité revoluční sny. Sbírka Vedro na paletě vychází formálně z poetismu Vítězslava Nezvala. Za druhé světové války našel inspiraci v rodné Moravě a v národní písni, využíval opět náboženské symboly a převládaly u něho pesimistické nálady. Brzy po válce a v následných letech se jeho poezie dočasně obrátila k socialistickému optimismu. Báseň...

Více od autora