Fedor Michajlovič Dostojevskij
Zločin a trest

1981 | Nakladatelství Tatran

V ruskej klasickej próze nájdeme iba málo diel, ktoré by k sebe pútali takú trvalú a živú pozornosť ako Zločin a trest. Je to zrejme najznámejšia a najčítanejšia autorova kniha, jeho najčastejšie dramatizovaný a filmovaný román. Pritom rovnako ako takmer všetky rozsiahlejšie spisovateľove diela bolo aj toto napísané po…čas autorovej zlej osobnej a finančnej situácie za neuveriteľne krátky čas: od leta 1865 do začiatku roku 1866.

Z korešpondencie vyplýva, že Dostojevskij pôvodne plánoval široké rozprávanie z prostredia alkoholikov a rodín rozvrátených alkoholizmom. Až v priebehu práce sa sústredil na „psychologické vyúčtovanie jedného zločinu. Vznikol tak napínavý román o vražde z ideových pohnútok, alebo skôr o jeho dôsledkoch na vnútorný vývoj páchatele, o jeho neschopnosti uniesť vlastnú vinu. V ruskej klasickej próze nájdeme iba málo diel, ktoré by k sebe pútali takú trvalú a živú pozornosť ako Zločin a trest. Je to zrejme najznámejšia a najčítanejšia autorova kniha, jeho najčastejšie dram…atizovaný a filmovaný román. Pritom rovnako ako takmer všetky rozsiahlejšie spisovateľove diela bolo aj toto napísané počas autorovej zlej osobnej a finančnej situácie za neuveriteľne krátky čas: od leta 1865 do začiatku roku 1866.

Z korešpondencie vyplýva, že Dostojevskij pôvodne plánoval široké rozprávanie z prostredia alkoholikov a rodín rozvrátených alkoholizmom. Až v priebehu práce sa sústredil na „psychologické vyúčtovanie jedného zločinu. Vznikol tak napínavý román o vražde z ideových pohnútok, alebo skôr o jeho dôsledkoch na vnútorný vývoj páchatele, o jeho neschopnosti uniesť vlastnú vinu.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	550
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Juraj Klaučo
Edice:	149. svazek ed. Svetová tvorba
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Bratislava

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora