Ota Pavel
Zlatí úhoři

1999 | Nakladatelství Agentura V.P.K

Dnes již klasické dílo naší literatury, jehož autorem je populární český spisovatel a novinář, nyní vychází s půvabnými ilustracemi Františka Nového. Povídky Oty Pavla, jež patří ke klasickým dílům české literatury, popisují neklidnou dobu první poloviny minulého století a přinášejí vzpomínky na dětství naplněné láskou…, rybařením, ale také krutou realitou, a to vše s pochopením pro velká i malá lidská trápení. Jen málokdo dokáže vyprávět tak lehce a poutavě jako Ota Pavel, o čemž svědčí i obliba jeho knih, které opětovně vycházejí. V roce 1979 se dokonce dočkaly zfilmování. Karel Kachyňa, významný režisér naší kinematografie, na jejich motivy natočil hned dva filmy: Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců . „Důstojník vytáhl ze škopku kapra a hodil ho mezi sebe a tatínka do bahna, kde se kapr propadal do smrti. Všechny čtyři umrlčí lebky se rozchechtaly. Pak jeden z nich zmlkl a vykřikl: ‚Táhni, žide!‘ Můj tatínek se otočil a šel zas tak vzpřímeně jako vždycky, nikdy se nikoho nebál a ani Němci ho ještě nenaučili plazit se. Okupace byla všude zlá, ale v Buštěhradě snad o kousek horší. Zkáza Lidic zasáhla celý svět. Ale Buštěhrad, můj tatínek, maminka, bratři, já, my jsme viděli Lidice hořet, my jsme slyšeli Lidice přes kopec křičet, já chodil s Příhodou do školy a najednou bylo jeho místo v lavici zoufale prázdný…“ Toto dnes již kultovní vyprávění jsme pro vás připravili s krásnými ilustracemi Františka Nového. Dnes již klasické dílo naší literatury, jehož autorem je populární český spisovatel a novinář, nyní vychází s půvabnými ilustracemi Františka Nového. Povídky Oty Pavla, jež patří ke klasickým dílům če…ské literatury, popisují neklidnou dobu první poloviny minulého století a přinášejí vzpomínky na dětství naplněné láskou, rybařením, ale také krutou realitou, a to vše s pochopením pro velká i malá lidská trápení. Jen málokdo dokáže vyprávět tak lehce a poutavě jako Ota Pavel, o čemž svědčí i obliba jeho knih, které opětovně vycházejí. V roce 1979 se dokonce dočkaly zfilmování. Karel Kachyňa, významný režisér naší kinematografie, na jejich motivy natočil hned dva filmy: Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců . „Důstojník vytáhl ze škopku kapra a hodil ho mezi sebe a tatínka do bahna, kde se kapr propadal do smrti. Všechny čtyři umrlčí lebky se rozchechtaly. Pak jeden z nich zmlkl a vykřikl: ‚Táhni, žide!‘ Můj tatínek se otočil a šel zas tak vzpřímeně jako vždycky, nikdy se nikoho nebál a ani Němci ho ještě nenaučili plazit se. Okupace byla všude zlá, ale v Buštěhradě snad o kousek horší. Zkáza Lidic zasáhla celý svět. Ale Buštěhrad, můj tatínek, maminka, bratři, já, my jsme viděli Lidice hořet, my jsme slyšeli Lidice přes kopec křičet, já chodil s Příhodou do školy a najednou bylo jeho místo v lavici zoufale prázdný…“ Toto dnes již kultovní vyprávění jsme pro vás připravili s krásnými ilustracemi Františka Nového.

s kódem BREZEN26: 125 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	188
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086081028
ISBN:	9788086081021
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 3. 2026 13:15
Číslo položky:	1676982

O autorovi

Ota Pavel

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper , byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dětství. Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera. Až do svých šesti let bydlel s rodiči a bratry v Praze 7 v ulici Farského v domě Husova sboru. Odtud se přestěhovali v roce 1939 do Buštěhradu k rodičům otce a do stejného domu se po válce rodina vrátila. Velice se zajímal o sport. Za druhé světové války, po transportu jeho otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora, žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. Mladý Ota krátce pracoval i jako horník v dole Prago v Dubí u Kladna. Po skončení války se vrátili živí jeho bratři i otec. Absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na Střední škole pro pracující. Po válce hrál hokej za Spartu, byl kapitánem dorosteneckého mužstva , ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 působil jako sportovní redaktor v Československém rozhlase,, kam byl přijat na doporučení svého přítele Arnošta Lustiga. Mezi lety 1956 a 1957 pak zastával stejnou pozici v časopise Stadión a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí. Jako redaktorovi mu bylo umožněno cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo Dukly Praha do USA , dále navštívil Francii, Švýcarsko nebo SSSR. Při zimní olympiádě v Innsbrucku u něj propukla vážná duševní choroba , v jejímž důsl...

Více od autora