František Švantner
Život bez konce : I

1966 | Nakladatelství Mladá fronta

Román - řeka, třetí a vrcholné dílo F. Švantnera , který přes předčasnou smrt zaujal v slovenské próze významné místo a stal se čelným představitelem proudu tzv. lyrizované prózy. Je to v podstatě příběh ženy tragických osudů a bohatého vnitřního života, v němž ovšem hrají významnou úlohu i četné postavy další a zejmén…a i příroda, lesy a hory, s níž člověk žije v důvěrné blízkosti a vzájemné vázanosti. Román - řeka, třetí a vrcholné dílo F. Švantnera , který přes předčasnou smrt zaujal v slovenské próze významné místo a stal se čelným představitelem proudu tzv. lyrizované prózy. Je to v podstatě pří…běh ženy tragických osudů a bohatého vnitřního života, v němž ovšem hrají významnou úlohu i četné postavy další a zejména i příroda, lesy a hory, s níž člověk žije v důvěrné blízkosti a vzájemné vázanosti.

Součástí souboru:

Život bez konce 1966 (2sv., 390 + 476, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	390
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Bohumil Vašák
Překladatel:	Ondřej J Sekora
Edice:	29. svazek ed. Kapka. Ilustrovaná řada, Kapka. Il. řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

František Švantner

František Švantner byl slovenský spisovatel – prozaik. František Švantner se narodil v rodině dělníka. Vzdělání získal ve svém rodišti, později v Podbrezové a na učitelském ústavu v Banské Bystrici. Po ukončení vzdělání pracoval jako učitel ve vícero slovenských městech , až nakonec krátce působil jako ředitel školy v Hronově. Pracoval také v místních organizacích Matice slovenské, kde byl činný v oblasti osvěty. Stal se členem Literárního odboru Umělecké besedy slovenské, vedoucím Tvořivého filmového kolektivu a také osvětovým inspektorem. Zemřel na mozkový nádor v nemocnici v Praze. Psát začal již v době svých studií na učitelském ústavu, kdy publikoval svoji první povídku v časopisu Svojeť. Ve své tvorbě čerpal hlavně z archaických mýtů a lidových balad. Velký vliv na jeho tvorbu měli Émile Zola, Victor Hugo, Charles Ferdinand Ramuz, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ze slovenských autorů to byli hlavně Margita Figuli, Ľudo Ondrejov či Dobroslav Chrobák, nicméně studoval i dílo E. A. Poa. Ve svých dílech oslavuje přírodu a přírodní život, využívá naturalistické a lyrické prostředky, využívá prvky iracionality a fantastiky, jakož i senzualismu a erotiky. Především zkoumá hranici mezi životem a smrtí. Vykresluje také psychologické, sociální a dobové motivace jednání svých postav a dějů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Švantner na slovenské Wikipedii.

Více od autora