Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Zora Dvořáková
Ze stalinských gulagů do československého vojsk...

Zora Dvořáková: Ze stalinských gulagů do československého vojska

Zora Dvořáková, Vladimír Levora
Ze stalinských gulagů do československého vojska

1993 | Nakladatelství Hříbal

Životní vzpomínky Vladimíra Levory v období kolem druhé světové války a po ní. Útěk po okupaci Čech a Moravy do Polska, odtud k českým starousedlíkům na Volyň, po udání putoval do gulagu. Z gulagu ho vysvobodil vstup do čs. jednotky formující se v Buzuluku.
Těžce zraněn u Sokolova - člen kulometné roty.
Po válce …válečný invalida, malíř-výtrarník, v roce 1948 byl vyznamenán - Sokolovská pamětní medaile.
V roce 1958 - odsouzen na 18 měsíců za text knihy o Gulagu. Životní vzpomínky Vladimíra Levory v období kolem druhé světové války a po ní. Útěk po okupaci Čech a Moravy do Polska, odtud k českým starousedlíkům na Volyň, po udání putoval do gulagu. Z gulagu ho …vysvobodil vstup do čs. jednotky formující se v Buzuluku.
Těžce zraněn u Sokolova - člen kulometné roty.
Po válce válečný invalida, malíř-výtrarník, v roce 1948 byl vyznamenán - Sokolovská pamětní medaile.
V roce 1958 - odsouzen na 18 měsíců za text knihy o Gulagu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	246
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090138101
ISBN:	9788090138100
Ilustrátor:	Václav Bláha
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Poznání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 1. 2024 9:24
Číslo položky:	722230

O autorech

Zora Dvořáková

* 15. 12. 1934 Kladno Historička, spisovatelka, sochařka. Dr. Zora Dvořáková, vystudovala na Filozofické fakultě UK historii. Dlouho působila jako odborná pracovnice ve Státní památkové péči v Praze. Účastnila se příprav a realizace nejrůznějších muzejních a památkářských expozic, včetně československého podílu na některých světových výstavách. Během normalizace jí bylo znemožněno nadále pracovat v původním oboru, soustředila se proto na individuální vědecké bádání a literární činnost. Svůj zájem věnovala sociální a kulturní problematice českých zemí v 19. a 20. století a zejména některým předním osobnostem našeho národa. Společně s Jiřím Doležalem je spoluautorkou první životopisné publikace o životě Dr. Milady Horákové. Zora Dvořáková patří k uznávaným autorkám literatury faktu a za své celoživotní dílo získala Cenu Miroslava Ivanova.

Více od autora

Vladimír Levora

Vladimír Levora , byl grafik a malíř, zakladatel galerie na hradě Klenová, hrdina, který za druhé světové války bojoval v československé armádě na východní frontě, v 50. letech politický vězeň komunistického režimu. Vladimír Levora vystudoval plzeňskou reálku a začal studovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde se zapojil do odbojové skupiny. Po jejím prozrazení uprchl v červenci 1939 z Plzně přes Beskydy do Polska. V Katovicích čekal na vízum a poté na transport do Anglie, kam měl přes Gdyni 6. září 1939 odjet. Po vypuknutí války 1. září musela skupina emigrantů přes území Polska prchat až do Lucku a po sovětském vpádu dorazili k Rovnu, na sovětské území. Zde se se dvěma kamarády oddělil od skupiny a Levora začal pracovat jako učitel ve volyňské vesnici Novošulka u města Horochiv. Po nějaké době začaly v národnostně různorodém kraji masové přesuny obyvatelstva. Okolní německé vesnice byly odsunovány na území Německé říše, Němci odcházeli dobrovolně. Když začalo NKVD s vysídlováním polských obyvatel na Sibiř a čistilo se pásmo 500 km podél hranic od nesovětského obyvatelstva, pokusil se se dvěma kamarády odejít ze země. Nedaleko hranic byl ale udán, zadržen sovětskými pohraničníky a při výslechu tvrdil, že utíkají před Hitlerem ze zakarpatska do SSSR, protože „z ráje pracujících se neutíká“. Předpokládali, že budou deportováni ven ze sovětského území. Byli však převezeni do vnitrozemí do města Stanislavov.. Ve vězení v Poltavě se dozvěděl, že je odsouzený podle paragrafu 81 za „nedovolené překročení hranic“ na tři roky do lágru ve Vorkutě. Zde zpočátku pracoval v uhelném dole, ale později díky svému výtvarnému nadání začal pracovat jako kreslič propagačních plakátů. Vězněm byl až do roku 1942, kdy byli občané Československa amnestováni. Dne 9. prosince 1942 byl v Buzuluku zapsán do 1. československého polního praporu, se kterým se jako příslušník kulometné roty zúčastnil bitvy u Sokolova[3...

Více od autora