Stanislav Mikule, Miloslav Lopaur, Jana Fuksová, Silvie Jagošová
Žďárský uličník : Zámek Žďár : historický místopis obce Zámek Žďár - II

Dlouho očekávané pokračování knihy historika Miloslava Lopaura Žďárský uličník představuje historický místopis obce Zámek Žďár. Při práci se množství informací a obrazového materiálu rozrostlo natolik, že muselo být přikročeno k jejímu rozdělení do dvou dílů. Ten první popisuje na 296 stranách s více než pěti sty vyobr…azeními osudy někdejšího kláštera a klášterního hospodářství. Dozvíte se mnoho zajímavostí z dějin kláštera a z jeho stavebního vývoje, seznámíte se se zámožným hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem, nahlédnete do klášterní knihovny i do opatské hrobky a poznáte všední život obyvatel kláštera, v němž nežili pouze mniši. Poprvé je také podrobněji poodhalena podoba žďárského barokního školství, například zdejšího gymnázia. Kniha je dovedena do roku 1948, takže se zde například dozvíte, kdo bydlel v někdejším klášteře v době, kdy zde bylo kolem šedesáti samostatných bytů, poznáte blíže osobnost obrozeneckého spisovatele Františka Turinského, vynálezce tašky síťovky Vavřína Krčila či učitele a hudebního skladatele Antonína Rohlíka, podrobné dějiny zámeckého pivovaru, mlýnu či školy. Podařilo se překvapivě zrekonstruovat například skutečnou podobu kostela sv. Markéty v 18. století a odkrýt účel stavby, kterou známe jako Letní prelaturu, která však nikdy prelaturou nebyla. Také se dozvíte, kde stály Pavláčky a jací lidé v nich žili a pracovali.

Obsah: Dějiny kláštera a předklášteří - Prelatura - Konventní budovy - Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše - Prelatura po zrušení kláštera / vlastní budova zámku čp. 1 - Ostatní objekty v areálu zámku Dlouho očekávané pokračování knihy historika Miloslava Lopaura Žďárský uličník představuje historický místopis obce Zámek Žďár. Při práci se množství informací a obrazového materiálu rozrostlo natolik…, že muselo být přikročeno k jejímu rozdělení do dvou dílů. Ten první popisuje na 296 stranách s více než pěti sty vyobrazeními osudy někdejšího kláštera a klášterního hospodářství. Dozvíte se mnoho zajímavostí z dějin kláštera a z jeho stavebního vývoje, seznámíte se se zámožným hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem, nahlédnete do klášterní knihovny i do opatské hrobky a poznáte všední život obyvatel kláštera, v němž nežili pouze mniši. Poprvé je také podrobněji poodhalena podoba žďárského barokního školství, například zdejšího gymnázia. Kniha je dovedena do roku 1948, takže se zde například dozvíte, kdo bydlel v někdejším klášteře v době, kdy zde bylo kolem šedesáti samostatných bytů, poznáte blíže osobnost obrozeneckého spisovatele Františka Turinského, vynálezce tašky síťovky Vavřína Krčila či učitele a hudebního skladatele Antonína Rohlíka, podrobné dějiny zámeckého pivovaru, mlýnu či školy. Podařilo se překvapivě zrekonstruovat například skutečnou podobu kostela sv. Markéty v 18. století a odkrýt účel stavby, kterou známe jako Letní prelaturu, která však nikdy prelaturou nebyla. Také se dozvíte, kde stály Pavláčky a jací lidé v nich žili a pracovali.

Obsah: Dějiny kláštera a předklášteří - Prelatura - Konventní budovy - Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše - Prelatura po zrušení kláštera / vlastní budova zámku čp. 1 - Ostatní objekty v areálu zámku

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	2 svazky (295; 304 )
Jazyk:	česky
ISBN10:	8027028043
ISBN:	9788027028047
Edice:	Edice Vysočiny
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Žďár nad Sázavou

O autorech

Stanislav Mikule

Stanislav Mikule je český muzejník, muzeolog, heraldik a popularizátor historie. Zabývá se také literární činností a divadelnictvím. Stanislav Mikule je absolventem Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde v roce 2004 ukončil studium oboru historie-muzeologie. Během studia se v letech 2000–2004 působil jako druhý režisér a scenárista amatérského divadelního souboru J. B. Mikuno. Z her, napsaných pro soubor, byly uvedeny jednoaktovky Rande , Volba , Archibalda , Den jako stvořený pro vraždu a pohádková fraška pro dospělé Sněhulka a čtrnáct Eskymáčků . V roce 2001 s Ivanem Bergmannem založil studentský sborník Artemisia, který na Slezské univerzitě . Podílel se také na přípravě literárních večerů a zúčastnil se česko-polské literární dílny Provincie – Pramen slova . Roku 2002 se stal členem Koordinačního výboru Asociace studentů a přátel Slezské univerzity. Od roku 2005 pracuje v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou, kde krom jiného založil tradici žďárských muzejních nocí. Ve Žďáře nad Sázavou v roce 2009 uvedl svou celovečerní hru Adam a jeho ženy, kterou nastudoval se členy Divadelního spolku Žďár, o. s. Hra získala ocenění „Za tvořivé hledání inscenačního klíče“ na jihlavském festivalu amatérských divadel JID 2009. V roce 2014 byla v rámci oslav 20. výročí zapsání Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na Seznam světového dědictví Unesco uvedena jeho jednoaktová hra Hvězdný vůz , seznamující diváky se skutečným i fiktivním vznikem této stavby. Roku 2018 se jeho povídky Archa a Kostka umístily na 4. a 5. místě v plzeňské literární soutěži O Stříbřitělesklý halmochron, které se zúčastnilo 37 sci-fi příběhů od 33 autorů. Od roku 2006 se věnuje přednáškové činnosti pro nejširší veřejnost, v jejímž rámci popularizuje historii a také odbourává mnohé...

Více od autora