Marie Bláhová, Petr Žitavský
Zbraslavská kronika : Chronicon Aulae Regiae

1976 | Nakladatelství Svoboda

Latinsky psaná kronika opata zbraslavského kláštera Petra Žitavského Chronicon aulae regiae je důležitým pramenem pro poznání předhusitské doby. Začíná vyprávěním o vládě a tragickém konci Přemysla Otakara II. a je dovedena až k r. 1338. Autor, jenž se zúčastnil významných politických jednání, v ní podává spolehlivé a …živě podané zprávy o tehdejších událostech, z nichž těžili i pozdější kronikáři doby Karlovy. Nové české vydání je věcně revidovaným překladem F. Heřmanského, verše přebásnil Rudolf Mertlík. Ve srovnání s vydáním z r. 1952 byl kritický a poznámkový aparát edice omezen.
V příl. rodokmen posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků.

*

Latinsky psaná Zbraslavská kronika vznikala v letech 1305-1339. Jejími autory jsou opati Ota Durynský a Petr Žitavský. Kronika se stala nejdůležitějším pramenem českých dějin 14. století. Kromě prozaického textu obsahuje také verše. O jejím významu svědčí také to, že celé její úseky se objevují i v později napsaných kronikách. Kronika končí událostmi z roku 1337, které sepsal Petr Žitavský na jaře r. 1338. Latinsky psaná kronika opata zbraslavského kláštera Petra Žitavského Chronicon aulae regiae je důležitým pramenem pro poznání předhusitské doby. Začíná vyprávěním o vládě a tragickém konci Přemysla Ot…akara II. a je dovedena až k r. 1338. Autor, jenž se zúčastnil významných politických jednání, v ní podává spolehlivé a živě podané zprávy o tehdejších událostech, z nichž těžili i pozdější kronikáři doby Karlovy. Nové české vydání je věcně revidovaným překladem F. Heřmanského, verše přebásnil Rudolf Mertlík. Ve srovnání s vydáním z r. 1952 byl kritický a poznámkový aparát edice omezen.
V příl. rodokmen posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků.

*

Latinsky psaná Zbraslavská kronika vznikala v letech 1305-1339. Jejími autory jsou opati Ota Durynský a Petr Žitavský. Kronika se stala nejdůležitějším pramenem českých dějin 14. století. Kromě prozaického textu obsahuje také verše. O jejím významu svědčí také to, že celé její úseky se objevují i v později napsaných kronikách. Kronika končí událostmi z roku 1337, které sepsal Petr Žitavský na jaře r. 1338.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
	Stav Dobrý flíčky u tiráže, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	597 , [1] složený list přílohy
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Fiala
Překladatel:	Rudolf Mertlík, František Heřmanský, F Heřmanský
Edice:	Členská knižnice, Členská knižnice Svoboda. edice
Vydání:	Vydání 2., opravené, (ve Svobodě 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2026 10:51
Číslo položky:	1713637

O autorech

Marie Bláhová

Marie Bláhová je česká historička, která se specializuje na středověké dějiny českých zemí a střední Evropy, chronologii a středověkou historiografii a kulturu. V současné době je vedoucí Katedry pomocných věd historických a archivního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Více od autora

Petr Žitavský

Petr Žitavský byl vzdělanec, diplomat, letopisec a politik, cisterciácký řeholník a opat zbraslavského kláštera německého původu, který se usadil v českých zemích a proslavil se tu jako jeden z autorů Zbraslavské kroniky, jednoho z nejdůležitějších zdrojů informací o přemyslovské a lucemburské epoše v českých dějinách. Narodil se v Žitavě v německé rodině. Do Čech přišel neznámo kdy a neznámo z jakých důvodů, avšak s místním prostředím splynul. V Praze pobýval patrně od roku 1297. O jeho vzdělání nejsou doklady, ale mnohé odkazy na antické autory v jeho textech svědčí o tom, že se mu dostalo vzdělání nejen církevního. Nejpozději v roce 1305 vstoupil do zbraslavského kláštera. Brzy se stal kaplanem opata Konráda z Erfurtu, kterého doprovázel na řadě politických a diplomatických jednáních . V roce 1316 byl zvolen Konrádovým nástupcem a stal se tak třetím opatem v historii kláštera. Z titulu své funkce byl nucen často jezdit na zasedání generální kapituly řádu v Cîteaux, poblíž Dijonu ve Francii, což bylo správní centrum cisterciáckého řádu. Díky tomu měl mnoho mezinárodních kontaktů, o čemž svědčí například to, že dominikán Vilém z Boldensele mu dedikoval své dílo Hodoeporicon ad Terram sanctam. Měl též velmi dobré styky na českém královském dvoře, blízko měl zejména ke královně Elišce Přemyslovně a později k mladému Karlu IV. Závěr jeho života je nejasný, poslední zmínka o něm je ze 13. ledna 1339, proto se rok 1339 uvádí jako pravděpodobné datum jeho smrti. Po Otovi z Durynska pokračoval od roku 1314 ve vedení latinsky psané Zbraslavské kroniky , ve které není popsána historie od potopy světa, jak je tomu třeba v Kosmově kronice , ale začíná vzp...

Více od autora