Knihy
Válečná literatura
Zbraně a vojenská technika
Milan Jelínek
Zapomenuté boje na Dalekém východě

Milan Jelínek
Zapomenuté boje na Dalekém východě

2019 | Nakladatelství Arnošt Moucha

NÁMOŘNCTVO ZA POVSTÁNÍ BOXERŮ V ČÍNĚ V R. 1900 V obsahově opět u nás ojedinělém publicistickém vyprávění si všímáme především podílu vojenských námořnictev spojenců na potlačení jednoho z největších povstání v Číně v l. 1889–1901 . Stručně pojednáváme o příčinách vzniku povstání, ale pak už se do u nás málo známých…, pozoruhodných podrobností věnujeme přípravě mocností na zásah na západním pobřeží Žlutého moře. Významnou pozornost věnujeme záchranné expedici adm. Seymoura směřující k vyslanecké čtvrti v Pekingu, které hrozilo vyhlazení hordami „boxerů“, podrobně líčíme dobytí pevnostního systému Ta-ku na pobřeží Žlutého moře, osvobození Tiencinu, a závěr vyprávění tvoří podrobné vylíčení dobytí Pekingu spojenci a porážky „boxerů“… Rovněž o povstání „boxerů“ u nás obsáhlá publicistická práce dosud nevyšla, takže jistě i proto náš příspěvek na to téma budí značný zájem čtenářstva. VZESTUP PÁD PEVNOSTI TSINGTAO Tsingtao, „perla Východu“ pod německou vlajkou, nemělo dlouhé trvání. Německo, které v poslední čtvrtině 19. století zahájilo koloniální expanzi a získalo několik území v Africe a v západních oblastech Tichého oceánu, potřebovalo dostatečně velkou a dobře vybavenou základnu eskadry, jež měla zajišťovat německé kolonie ve východní Asii. K zřízení základny si Berlín vybral čínský, t. č. opevňovaný přístav Čching-tao na poloostrově Šan-tung. V r. 1897 tedy Německo vyvolalo roztržku, jež vedla k násilnému obsazení přístavu a k jeho dlouhodobému pronájmu i s přilehlým územím. Z přístavu vznikla vojensko-námořní základna, kterou Němci začali vyzbrojovat a zřizovat v ní válečný přístav. V knize vyprávíme, jak vojenský zábor probíhal a jak se základna Tsingtao vojensky i občansky vyvíjela, jaké bylo její opevnění, výzbroj, posádka… A samozřejmě sledujeme i osud rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH, který se v r. 1914 v Tsingtao objevil… Avšak přítomnost německého opěrného bodu na Dálném východě velmi vadila Japonsku, jež se považovalo za nového hegemona oblasti. Proto Tokio využilo vzniku velké války v Evropě a na základnu koncem léta 1914, zaútočilo… V knize líčíme tedy i poslední mírové dny v Tsingtao, dramatické vylodění spojenců na Šan-tungu, poté už se soustřeďujeme na boje na obranném pásmu základny včetně několika prvních leteckých akcí a námořního ostřelování, pojednáváme o poslední akci torpédoborce S90 i agónii obrany základny. Závěr práce věnujeme událostem v Tsingtao po kapitulaci a politickým důsledkům pádu tohoto německého „opěrného bodu“ ve východní Asii, text je doplněn podrobným výčtem lidských materiálních zrát. Práce obsahuje četná vyobrazení a mapky. U nás na toto téma dosud žádná kniha nevznikla, takže tuto publikaci jistě uvítá každý zájemce o širší a hlubší poznání vojenství na začátku 20. století. NÁMOŘNCTVO ZA POVSTÁNÍ BOXERŮ V ČÍNĚ V R. 1900 V obsahově opět u nás ojedinělém publicistickém vyprávění si všímáme především podílu vojenských námořnictev spojenců na potlačení jednoho z největší…ch povstání v Číně v l. 1889–1901 . Stručně pojednáváme o příčinách vzniku povstání, ale pak už se do u nás málo známých, pozoruhodných podrobností věnujeme přípravě mocností na zásah na západním pobřeží Žlutého moře. Významnou pozornost věnujeme záchranné expedici adm. Seymoura směřující k vyslanecké čtvrti v Pekingu, které hrozilo vyhlazení hordami „boxerů“, podrobně líčíme dobytí pevnostního systému Ta-ku na pobřeží Žlutého moře, osvobození Tiencinu, a závěr vyprávění tvoří podrobné vylíčení dobytí Pekingu spojenci a porážky „boxerů“… Rovněž o povstání „boxerů“ u nás obsáhlá publicistická práce dosud nevyšla, takže jistě i proto náš příspěvek na to téma budí značný zájem čtenářstva. VZESTUP PÁD PEVNOSTI TSINGTAO Tsingtao, „perla Východu“ pod německou vlajkou, nemělo dlouhé trvání. Německo, které v poslední čtvrtině 19. století zahájilo koloniální expanzi a získalo několik území v Africe a v západních oblastech Tichého oceánu, potřebovalo dostatečně velkou a dobře vybavenou základnu eskadry, jež měla zajišťovat německé kolonie ve východní Asii. K zřízení základny si Berlín vybral čínský, t. č. opevňovaný přístav Čching-tao na poloostrově Šan-tung. V r. 1897 tedy Německo vyvolalo roztržku, jež vedla k násilnému obsazení přístavu a k jeho dlouhodobému pronájmu i s přilehlým územím. Z přístavu vznikla vojensko-námořní základna, kterou Němci začali vyzbrojovat a zřizovat v ní válečný přístav. V knize vyprávíme, jak vojenský zábor probíhal a jak se základna Tsingtao vojensky i občansky vyvíjela, jaké bylo její opevnění, výzbroj, posádka… A samozřejmě sledujeme i osud rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH, který se v r. 1914 v Tsingtao objevil… Avšak přítomnost německého opěrného bodu na Dálném východě velmi vadila Japonsku, jež se považovalo za nového hegemona oblasti. Proto Tokio využilo vzniku velké války v Evropě a na základnu koncem léta 1914, zaútočilo… V knize líčíme tedy i poslední mírové dny v Tsingtao, dramatické vylodění spojenců na Šan-tungu, poté už se soustřeďujeme na boje na obranném pásmu základny včetně několika prvních leteckých akcí a námořního ostřelování, pojednáváme o poslední akci torpédoborce S90 i agónii obrany základny. Závěr práce věnujeme událostem v Tsingtao po kapitulaci a politickým důsledkům pádu tohoto německého „opěrného bodu“ ve východní Asii, text je doplněn podrobným výčtem lidských materiálních zrát. Práce obsahuje četná vyobrazení a mapky. U nás na toto téma dosud žádná kniha nevznikla, takže tuto publikaci jistě uvítá každý zájemce o širší a hlubší poznání vojenství na začátku 20. století.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 27. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	291
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075730542
ISBN:	9788075730541
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Zapomenuté kapitoly námořní historie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Cheb
Vystaveno:	30. 1. 2026 6:13
Číslo položky:	1571241

O autorovi

Milan Jelínek

Milan Jelínek byl český jazykovědec a bohemista, profesor českého jazyka a první polistopadový rektor Masarykovy univerzity. Po konci druhé světové války vystudoval na Masarykově univerzitě češtinu, ruštinu a srbochorvatštinu, v roce 1964 byl jmenován profesorem na na filozofické fakultě. V letech 1962–1964 zastával na této fakultě úřad děkana. Po sametové revoluci přejal v roce 1990 po Bedřichu Čerešňákovi úřad rektora a v této funkci působil do roku 1992. I poté na univerzitě dále působil, jako emeritní profesor. Zemřel ráno 30. ledna 2014. Smuteční řeč na jeho pohřbu 7. února pronesl bývalý rektor univerzity Jiří Zlatuška, Jelínkův přítel a jeden z prorektorů v jeho týmu.

Více od autora