Štefan Baranovič, Andrej Hlinka
Zápisky z Mírova : články, listy a úvahy o slovenskej slobode

1991 | Nakladatelství Andrej

Články, listy a úvahy o Slovenskej slobode: Z obdobia Hlinkovej internácie v Česku r. 1919. Prvýkrát vyšli posmrtne v roku 1941 - zostavil a vydal ich Karol Sidor. Články, listy a úvahy o Slovenskej slobode: Z obdobia Hlinkovej internácie v Česku r. 1919. Prvýkrát vyšli posmrtne v roku 1941 - zostavil a vydal ich Karol Sidor.

Stav

Mírně opotřebená

stránky volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky volně
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	117
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8085485001
ISBN:	9788085485004
Vydání:	2. dopl. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	12. 3. 2025 14:45
Číslo položky:	1174814

O autorech

Andrej Hlinka

Andrej Hlinka byl slovenský katolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, signatář Martinské deklarace a zakladatel a vůdčí osobnost Hlinkovy slovenské ľudové strany . Hlinka absolvoval kněžský seminář při Spišské kapitule, na kněze byl vysvěcen v roce 1889. Byl farářem na různých místech, naposledy v Ružomberku. Už v mládí začal politickou kariéru v řadách maďarské Lidové strany , vedené hrabětem Zichym. Stranu opustil poté, co se vzdala principů národnostní tolerance; mimo jiné nesouhlasila s Hlinkovou poslaneckou kandidaturou kvůli jeho národnostním projevům. Ve volbách 1901 dokonce podpořil kandidáta maďarské Liberální strany. V roce 1897 se stal redaktorem Ľudových novin, v roce 1906 založil Ľudovou banku a v roce 1910 slovenské tiskárny v Bratislavě. V letech 1905 a 1913 se neúspěšně pokoušel založit Slovenskou lidovou stranu. Mezitím byl v letech 1907–1910 ve vězení, oficiálně kvůli protimaďarským projevům během voleb 1906 a kvůli projevům během českého přednáškového turné 1907. Reálně proto, že se vyslovil proti národnostnímu útlaku v Uhersku a že kritizoval mj. maďarizační školské zákony z roku 1907. Ve vězení se setkal a polemizoval s pozdějším maďarským komunistickým vůdcem Bélou Kunem. Psal a překládal teologická díla. V roce 1918 se Hlinka stal členem nově vytvořené Slovenské národní rady. Na samém počátku byl nakloněn myšlence jednotného „československého národa“, rychle ji však opustil. Ještě v témže roce se podílel na založení Slovenské ľudové strany, jíž se stal předsedou. Byl vůdčí osobností pětičlenné delegace slovenských kněží, která v létě 1919 přijela do Francie na Versailleskou konferenci, aby žádala autonomii pro Slovensko. Na konferenci odjel z Polska přes Rumunsko na falešný polský pas, ale na jednání nebyl vůbec vpuštěn a po návratu byl krátce uvězněn na Mírově. Důvodem uvěznění bylo, že cestoval do Versailles ...

Více od autora