Knihy
Beletrie
Česká literatura
Ivan Olbracht
Zamřížované zrcadlo

Ivan Olbracht
Zamřížované zrcadlo

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Svazek obsahuje dvě původně samostatné vyšlé prózy. První , jejíž kompoziční stavbu utvářejí novelistické cykly, představuje napůl reportážní a napůl beletristické vzpomínky na dvouměsíční pobyt v ostravské věznici v r. 1926. Druhá jsou reportáže z vězení na Pankráci od ledna do února 1928. Svazek obsahuje dvě původně samostatné vyšlé prózy. První , jejíž kompoziční stavbu utvářejí novelistické cykly, představuje napůl reportážní a napůl beletristické vzpomínky na dvouměsíční pobyt v ost…ravské věznici v r. 1926. Druhá jsou reportáže z vězení na Pankráci od ledna do února 1928.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Spisy / Ivan Olbracht
Vydání:	Vydání sedmé, v ČS třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2024 11:23
Číslo položky:	1014239

O autorovi

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...

Více od autora