Adolf Erhart
Základy jazykovědy : Vysokoškolská učebnice

1990 | Státní pedagogické nakladatelství

Autor se věnuje vzniku jazyka, jeho struktuře, fonetice a fonologii, klasifikaci jazyků, stručně nastiňuje gramatiku, morfologii, syntax a sémantiku. Autor se věnuje vzniku jazyka, jeho struktuře, fonetice a fonologii, klasifikaci jazyků, stručně nastiňuje gramatiku, morfologii, syntax a sémantiku.

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet, vazba lehce povolená, vše drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet, vazba lehce povolená, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	198
Jazyk:	česky
ISBN10:	8004246125
ISBN:	9788004246129
Edice:	Učebnice pro vysoké školy
Vydání:	2., upravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 9:33
Číslo položky:	1341398

O autorovi

Adolf Erhart

Adolf Erhart byl český lingvista, indoevropeista, vysokoškolský pedagog. Po ukončení reálného gymnázia vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně germanistiku, klasickou filologii a indoevropeistiku. Po absolvování zůstal na fakultě nejprve jako asistent, poté odborný asistent. Pracoval také na brněnském etymologickém pracovišti Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky . V roce 1959 obhájil na FF MU disertaci o indoevropské konjugaci a získal titul PhDr., v roce 1960 hodnost CSc., v roce 1964 se habilitoval prací o nových pohledech na indoevropský konsonantismus, v roce 1973 získal titul DrSc. V letech 1962–1963 byl lektorem češtiny na univerzitě v Greifswaldu. Na katedře českého jazyka založil v roce 1995 spolu s Marií Krčmovou Ústav jazykovědy. Profesorem byl jmenován v roce 1988, od roku 1993 působil na fakultě jako emeritní profesor. Jeho dcerou byla Olga Erhartová – romanistka, knihovnice a publicistka. Jako badatel se věnoval obecné a srovnávací jazykovědě, napsal několik základů jazykovědy, Úvod do etymologie a Úvod do fonologie , různé studie, učební texty a příručky. Svou pozornost směřoval především k jazykům indoevropským, hlavně ke konsonantismu a genezi jmenné a slovesné flexi. Zabýval se otázkami vývoje jednotlivých indoevropských jazykových větví, zejména jazyků baltských a slovanských, zvláštní pozornost věnoval jazykům indoíránským. Je autorem učebnice sanskrtu, stručné mluvnice litevštiny a srovnávací mluvnice baltských jazyků. V roce 1995 se stal hlavním redaktorem Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, realizovaného v Etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Je autorem několika hesel v Novém encyklopedickém slovníku češtiny....

Více od autora