Knihy
Beletrie
Historické romány
Alois Jirásek
Zahořanský hon a jiné povídky

Alois Jirásek
Zahořanský hon a jiné povídky

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Tři povídky a skizza ze života českého lidu v době rokoka. Radostnou a smavou dobu nejlépe vystihuje "Zahořanský hon", kde tři náhodně se sešedší umělci, přišlápnutý kantor-hudebník, nadaný malíř a obratný myslivec aranžér panských honů, bojují svorně v přiměřeně ladném rokokovém milostném příběhu proti zámeckému vrchn…ímu, v němž je ztělesněna tupost panských úředníků. - Povídka "Učitelský" vystihuje osud celého kantorského stavu v nedávné době a toho učitelského pokolení, které tolik přispělo k hudební slávě českého jména. Chudé bylo živobytí začínajícího "spomocníka", který často trpěl pod různými principálkami i pod rozmarnými nápady církevní i šlechtické vrchnosti a jen hudbou v kostele a při vesnických zábavách si přivydělával, aby nemusel chodit na stravu po číslech. - Obrázek z bramborové války "V Pekle" kreslí osudy tří císařských vojáků, kteří se dostanou posádkou do zapadlého pekelského mlýna v údolí Metuje. - Doplňující jej skizza "Mudrcové" líčí dva Čechy, kteří se jako vojáci octli ve dvou proti sobě stojících armádách a na stráži si porozuměli proto, že začali uvažovat o nesmyslném bojování. Tři povídky a skizza ze života českého lidu v době rokoka. Radostnou a smavou dobu nejlépe vystihuje "Zahořanský hon", kde tři náhodně se sešedší umělci, přišlápnutý kantor-hudebník, nadaný malíř a ob…ratný myslivec aranžér panských honů, bojují svorně v přiměřeně ladném rokokovém milostném příběhu proti zámeckému vrchnímu, v němž je ztělesněna tupost panských úředníků. - Povídka "Učitelský" vystihuje osud celého kantorského stavu v nedávné době a toho učitelského pokolení, které tolik přispělo k hudební slávě českého jména. Chudé bylo živobytí začínajícího "spomocníka", který často trpěl pod různými principálkami i pod rozmarnými nápady církevní i šlechtické vrchnosti a jen hudbou v kostele a při vesnických zábavách si přivydělával, aby nemusel chodit na stravu po číslech. - Obrázek z bramborové války "V Pekle" kreslí osudy tří císařských vojáků, kteří se dostanou posádkou do zapadlého pekelského mlýna v údolí Metuje. - Doplňující jej skizza "Mudrcové" líčí dva Čechy, kteří se jako vojáci octli ve dvou proti sobě stojících armádách a na stráži si porozuměli proto, že začali uvažovat o nesmyslném bojování.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlý hřbet

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý zašlý hřbet	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý mírně opotřebené obálky s oděrkami	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	263
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Sivko
Edice:	Knihovna čtenářské obce
Vydání:	V Československém spisovateli vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 2. 2025 13:10
Číslo položky:	1132176

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora