Knihy
Historie
Evropská historie
Stanislav Burachovič
Za ztracenou slávou západního Krušnohoří

Stanislav Burachovič
Za ztracenou slávou západního Krušnohoří

2015 | Nakladatelství Regia

Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středověku však nastala změna. Mohla za to stříbrná horečka, která z Jáchymova a dalekého okolí udělala na čas pomyslný střed …Českého království. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.

Naše putování zahájíme pod svahy bájného Mědníku a ukončíme ho v údolí řeky Svatavy pod romantickými zříceninami hradů Hausberg a Hartenberg. Po cestě navštívíme mnohé z místních měst a městeček - Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatnou, Nejdek, Přebuz a řadu dalších, budeme pátrat po zaniklých obcích - Rýžovna, Jelení, Chaloupky, Nancy a podíváme se také za hranici, neboť dějiny české a saské části Krušnohoří byly vždy silně provázané. Daleké výhledy nám nabídnou rozhledny na Klínovci, Blatenském vrchu, Plešivci nebo Pajndlu. Krajinou nás budou provázet humanističtí učenci Georius Agricola a Johannn Mathesius, lidoví písničkáři Anton Günther a Hans Soph, do tajů magie nás zasvětí krušnohorský Faust Adalbert Hahn a zázračný doktor Johann Baptista Rölz a spolu s Peterem Epperleinem a Karlem Stülpnerem se vydáme na pytláckou stezku. Zjistíme také, jak si místní usedlíci vydělávali na chleba, jak žili, jak se bavili a jaký neslavný osud je po konci druhé světové války potkal. Pojďme se tedy ponořit do hlubokých lesů krušnohorského pohoří. Buďme však potichu, abychom nevyplašili vládkyni místních hor, tajemnou lesní žínku Marzebillu. Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středo…věku však nastala změna. Mohla za to stříbrná horečka, která z Jáchymova a dalekého okolí udělala na čas pomyslný střed Českého království. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.

Naše putování zahájíme pod svahy bájného Mědníku a ukončíme ho v údolí řeky Svatavy pod romantickými zříceninami hradů Hausberg a Hartenberg. Po cestě navštívíme mnohé z místních měst a městeček - Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatnou, Nejdek, Přebuz a řadu dalších, budeme pátrat po zaniklých obcích - Rýžovna, Jelení, Chaloupky, Nancy a podíváme se také za hranici, neboť dějiny české a saské části Krušnohoří byly vždy silně provázané. Daleké výhledy nám nabídnou rozhledny na Klínovci, Blatenském vrchu, Plešivci nebo Pajndlu. Krajinou nás budou provázet humanističtí učenci Georius Agricola a Johannn Mathesius, lidoví písničkáři Anton Günther a Hans Soph, do tajů magie nás zasvětí krušnohorský Faust Adalbert Hahn a zázračný doktor Johann Baptista Rölz a spolu s Peterem Epperleinem a Karlem Stülpnerem se vydáme na pytláckou stezku. Zjistíme také, jak si místní usedlíci vydělávali na chleba, jak žili, jak se bavili a jaký neslavný osud je po konci druhé světové války potkal. Pojďme se tedy ponořit do hlubokých lesů krušnohorského pohoří. Buďme však potichu, abychom nevyplašili vládkyni místních hor, tajemnou lesní žínku Marzebillu.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 1. 4. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	239
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087866142
ISBN:	9788087866146
Edice:	Tajemné stezky
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:6
Číslo položky:	995240

O autorovi

Stanislav Burachovič

Stanislav Burachovič je český historik a publicista. Vystudoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý profesní život věnoval odborné práci v karlovarském muzeu a činnostem, které s touto prací souvisí. Napsal bezpočet knih, článků a odborných studií v oblasti kulturních dějin Karlovarského kraje. V roce 2019 je již v důchodu. Stanislav Burachovič se narodil 13. října 1950 v Karlových Varech. V letech 1971–1976 vystudoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Celý život žije v Karlových Varech věren citátu Otokara Březiny „Stejně jako květina, tak i člověk působí nejlépe tam, kde vyrostl“. Od roku 1976, tedy hned po ukončení vysokoškolského studia, nastoupil na pozici odborného pracovníka v Muzeu Karlovy Vary. Jako specializaci zvolil vlastivědu a kulturní dějiny Karlových Varů a Karlovarského kraje. Jeho badatelská činnost se od počátku zaměřovala na památky a umění v regionu západočeských lázní, rudné hornictví v Krušných horách a Slavkovském lese, vlastivědné písemnictví Karlovarska, národopis bývalého Loketského kraje, historie lázeňství v česko-moravských zemích a česko-sudetoněmecké vztahy. V oboru regionální historiografie Karlovarska publikoval jako autor či spoluautor více než 50 knižních prací a stovky článků a odborných studií. Nedílnou součástí pracovní aktivity Stanislava Burachoviče byla přednášková činnost v oblasti dějin Karlových Varů a Karlovarského kraje, kterou soustředil na dospělé i mládež. Přednášel též německy a anglicky v zahraničí – nejvíce v Německu a Rakousku, ale také v Japonsku v letech 1992 a 1998. V roce 1990 byl spoluzakladatelem tradice historických seminářů, které se v Karlových Varech každý rok konají na počest karlovarského patriota a vlastivědného badatele Karla Nejdla . Stal se editorem jejich sborníků, kterých již vyšlo 28 . V rámci své profese v k...

Více od autora