Za svobodu : KOMPLETNÍ I. - IV. díl

1924 | Nakladatelství Za svobodu

Obsažené svazky:

Za svobodu, obrázková kronika československého re... 1928 [Kniha 1] (867 s.)
Za svobodu - Pod vedením profesora T. G. Masaryka, obrázková kronika Československého re... 1924 Kniha druhá, díl III. (896 , 10 nečíslovaných listů obrazových příloh, 1. vyd.)
Za svobodu, obrázková kronika československého re... 1926 Kniha třetí, díl IV (891 s.)
Za svobodu - kniha 4, díl 5 : Od Volhy na Urál, Magistrál..., obrázková kronika československého re... 1929 Díl IV (900 s.)

Stav

Dobrý

oděrky na deskách, flíčky dané stářím

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	896 + 867 + 891 + 900
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 10. 2023 10:46
Číslo položky:	672312

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora