Knihy
Beletrie
Česká literatura
Božena Rotterová
Za sluncem třeba pěšky

Božena Rotterová
Za sluncem třeba pěšky

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Městečko Hájnice ožívá. Je deset let po válce, čas, kdy se západočeské pohraničí od základů proměňuje: z nevlídného, nedůvěřivě sondovaného kontinentu se stává domov, zázemí. Jenomže ... cesta od počátečních nejistot ke konečnému zakotvení není přímočará. Objevují se překážky, nástrahy, situace zcela jiné než ty, s nim…iž se setkávají lidé z ,,vnitrozemí".
začalo to obnovením práce v textilní továrně. Ta práce však chce lidi, především mladé. Život, soustřeďující se k jejich učňovskému internátu, je hlavní osou nového románu B. Rotterové. Zapadákov jen podněcuje sny chlapců a dívek o tom, jak se odtud prodrat za sluncem plného života- třeba pěšky. Kde je to životodárné slunce? Pár výtržnic za ním utíká z internátu, avšak místo vytouženého pocitu osvobození přichází tísnivé poznání, že ve vzduchoprázdnu, bez zařazení do určitého kolektivu nelze existovat. Že by za všechno mohly vnější podmínky? O jejich zlepšení usiluje vedoucí internát, jedna z hlavních postav příběhu Jindřiška Kuncová. A přece právě ona připomíná, že ví než cokoliv jiného je zapotřebí, aby se mladí naučili pracovat sami na sobě, aby nebyli v životě pouhými konzumenty, ale aktéry. Bouřlivá krystalizace postojů, do nichž v té době zasahuje ještě i skupina diverzantů, role mezilidských vztahů a celospolečenské dění- to je myšlenkový půdorys této knížky, jejíž detektivní napětí se spojuje s psychologickou analýzou. Městečko Hájnice ožívá. Je deset let po válce, čas, kdy se západočeské pohraničí od základů proměňuje: z nevlídného, nedůvěřivě sondovaného kontinentu se stává domov, zázemí. Jenomže ... cesta od počá…tečních nejistot ke konečnému zakotvení není přímočará. Objevují se překážky, nástrahy, situace zcela jiné než ty, s nimiž se setkávají lidé z ,,vnitrozemí".
začalo to obnovením práce v textilní továrně. Ta práce však chce lidi, především mladé. Život, soustřeďující se k jejich učňovskému internátu, je hlavní osou nového románu B. Rotterové. Zapadákov jen podněcuje sny chlapců a dívek o tom, jak se odtud prodrat za sluncem plného života- třeba pěšky. Kde je to životodárné slunce? Pár výtržnic za ním utíká z internátu, avšak místo vytouženého pocitu osvobození přichází tísnivé poznání, že ve vzduchoprázdnu, bez zařazení do určitého kolektivu nelze existovat. Že by za všechno mohly vnější podmínky? O jejich zlepšení usiluje vedoucí internát, jedna z hlavních postav příběhu Jindřiška Kuncová. A přece právě ona připomíná, že ví než cokoliv jiného je zapotřebí, aby se mladí naučili pracovat sami na sobě, aby nebyli v životě pouhými konzumenty, ale aktéry. Bouřlivá krystalizace postojů, do nichž v té době zasahuje ještě i skupina diverzantů, role mezilidských vztahů a celospolečenské dění- to je myšlenkový půdorys této knížky, jejíž detektivní napětí se spojuje s psychologickou analýzou.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	348, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2023 10:37
Číslo položky:	658226

O autorovi

Božena Rotterová

Prozaička, autorka psychologických povídek, novel a románů věnovaných problematice soudobé mládeže. Narodila se 28. února 1921 ve Zbraslavi. Její dívčí jméno bylo Svobodová. Studovala na měšťanské škole a poté pracovala jako dělnice, kancelářská praktikantka a zároveň studovala na večerním gymnáziu v Praze, kde roku 1940 odmaturovala. Pro její ilegální práce na počátku okupace byla roku 1941 zatčena a vězněna v Praze, v Norimberku a v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Po návratu do vlasti byla kulturní referentkou a redaktorkou ve Svazu národní revoluce a to mezi léty 1945-49. V téže době studovala na filozofické fakultě UK, kde absolvovala obor psychologie a sociologie. Doktorát získala roku 1949. V letech 1953-59 pracovala jako středoškolská profesorka na střední ekonomické škole a jako ředitelka na střední škole v Praze. Od roku 1959 působila na katedře pedagogiky filozofické fakulty UK a od roku 1968 jako docentka. Zemřela 12. listopadu 1980 v Praze. Literárně začala tvořit již před válkou. Pravidelně publikovala od 50. let v časopisech a novinách: Učitelské noviny, Pedagogika, Vychovatel, Socialistická škola, Vlasta, Host do domu, Literární měsíčník a mnoho dalších.

Více od autora