Bohumila Grögerová, Barbora Toman Tylová
Za slovem : rozhovor s Bohumilou Grögerovou

2015 | Nakladatelství Akropolis

Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Interview poodkrývá myšlenkové zázemí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století. N…ázev knihy odráží básnířčinu touhu pochopit slovo, jít za jeho význam, za promyšlenou konstrukci veršů, a také naznačuje zápas téměř nevidomého člověka, který se svou tvorbou dennodenně dostává za své fyzické limity.

Velká část práce Bohumily Grögerové neoddělitelně splynula s jejím životním a profesním partnerem, básníkem Josefem Hiršalem, s nímž překládala a především tvořila experimentální poezii v šedesátých letech. Přestože Grögerové tvorba byla s Hiršalovou v tvůrčím souladu, vyrůstá její niterný vztah ke slovu, především pak k jeho smyslu, z odlišného zázemí. To odkrývá i autorčina pozdější, již samostatná tvorba, v níž se vrátila k tradičnímu literárnímu vyjádření.

Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky. Specifickou výtvarnou částí jsou textové fotogramy, původní výtvarná reakce Barbory Toman Tylové na otázku aktuálnosti vizuální poezie, v jejímž čele Bohumila Grögerová v šedesátých letech stála. Fakt, že fotogramy nejsou jen dalším typem vizuálního doprovodu rozhovoru, je v knize vyjádřen jejich oddělením, skrytím uvnitř přeložených stránek. Čtenář tak může listovat knihou a vidět pouze text a dokumentární fotografie, nebo stránky rozložit a prohlédnout si i fotogram. Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Interview poodkrývá myšlenkové záz…emí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století. Název knihy odráží básnířčinu touhu pochopit slovo, jít za jeho význam, za promyšlenou konstrukci veršů, a také naznačuje zápas téměř nevidomého člověka, který se svou tvorbou dennodenně dostává za své fyzické limity.

Velká část práce Bohumily Grögerové neoddělitelně splynula s jejím životním a profesním partnerem, básníkem Josefem Hiršalem, s nímž překládala a především tvořila experimentální poezii v šedesátých letech. Přestože Grögerové tvorba byla s Hiršalovou v tvůrčím souladu, vyrůstá její niterný vztah ke slovu, především pak k jeho smyslu, z odlišného zázemí. To odkrývá i autorčina pozdější, již samostatná tvorba, v níž se vrátila k tradičnímu literárnímu vyjádření.

Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky. Specifickou výtvarnou částí jsou textové fotogramy, původní výtvarná reakce Barbory Toman Tylové na otázku aktuálnosti vizuální poezie, v jejímž čele Bohumila Grögerová v šedesátých letech stála. Fakt, že fotogramy nejsou jen dalším typem vizuálního doprovodu rozhovoru, je v knize vyjádřen jejich oddělením, skrytím uvnitř přeložených stránek. Čtenář tak může listovat knihou a vidět pouze text a dokumentární fotografie, nebo stránky rozložit a prohlédnout si i fotogram.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 31. 10. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	85
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074701158
ISBN:	9788074701153
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:21
Číslo položky:	996401

O autorech

Bohumila Grögerová

Autorka próz, rozhlasových her a překladatelka. Jedna z nejvýznamnějších osobností současné české literatury. Ve spolupráci s Josefem Hiršalem vytvořila více než 180 překladových titulů. Bohumila Grögerová je publicistka, překladatelka a především autorka poezie, od padesátých let dlouholetá spoluautorka s Josefem Hiršalem. V dubnu roku 2009 při udílení cen Magnesia Litera v pražském Stavovském divadle se její básnická sbírka Rukopis stala knihou roku. Její rukopis dokončila téměř nevidomá. Zároveň se stala absolutní vítězkou. Bohumila Grögerová maturovala v roce 1940 a po odborné nástavbě pracovala jako sekretářka. Na pražské Filozofické fakultě studovala češtinu a ruštinu, studia ale nedokončila. Jako dokumentaristka pracovala několik let v nakladatelství Naše vojsko. Z politických důvodů musela z místa odejít a byla zařazena mezi ineditní autory. Působila jako redaktorka Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Přispívala časopisecky do Plamene, Literárních novin, Tváře, Sešitů aj.

Více od autora