Popelka Biliánová: Z tajů pražských pověstí

Popelka Biliánová, Karel Chalupa
Z tajů pražských pověstí

1905 | Nakladatelství Pavel Körber

Spisovatelka a vlastenka Popelka Biliánová , autorka populárních próz z denního života, kterou literární historie charakterizuje jako spisovatelku tzv. periferní literatury, tj. "literatury na okraji", se stala známou díky sbírce legend "Z tajů pražských pověstí" I-II . Nejvíce prostoru zde věnuje spisovatelka… pověstem z Vyšehradu, jejichž sbírání a sepisování se věnovala velmi aktivně po většinu svého života. Vyšehradské pověsti se pro svou popularitu dočkaly později samostatného vydání, a to pod názvem Pověsti vyšehradské. Popelka Biliánová byla vyšehradská patriotka s mírně podivínskými rysy, pečující i o hroby českých velikánů pohřbených na vyšehradském hřbitově.
Pověsti, které byly inspirací například pro Václava Čtvrtka při psaní Nezbedných pověstí, se vyznačují netradičním zpracováním. Popelka Biliánová při jejich psaní čerpala ze starých kronik, z děl Aloise Jiráska a Josefa Svátka a přestylizovávala je . "Avšak šla pověsti také skutečně sbírat mezi lid, zaznamenávala i takové plody lidové fantazie velkého města, které žily emeférním životem v různých zapadlých městských koutech a z nichž se teprve pověsti mohly stát... Biliánová je zachránila před zapomenutím a nebála se výtky, že pověstí přece nemůže být to, co si vysnila malostranská babička, po léta podřimující u okna nad rozpletenou punčochou, nebo co vybájila vyděšená, opilá prostitutka." Spisovatelka a vlastenka Popelka Biliánová , autorka populárních próz z denního života, kterou literární historie charakterizuje jako spisovatelku tzv. periferní literatury, tj. "literatury na okraji"…, se stala známou díky sbírce legend "Z tajů pražských pověstí" I-II . Nejvíce prostoru zde věnuje spisovatelka pověstem z Vyšehradu, jejichž sbírání a sepisování se věnovala velmi aktivně po většinu svého života. Vyšehradské pověsti se pro svou popularitu dočkaly později samostatného vydání, a to pod názvem Pověsti vyšehradské. Popelka Biliánová byla vyšehradská patriotka s mírně podivínskými rysy, pečující i o hroby českých velikánů pohřbených na vyšehradském hřbitově.
Pověsti, které byly inspirací například pro Václava Čtvrtka při psaní Nezbedných pověstí, se vyznačují netradičním zpracováním. Popelka Biliánová při jejich psaní čerpala ze starých kronik, z děl Aloise Jiráska a Josefa Svátka a přestylizovávala je . "Avšak šla pověsti také skutečně sbírat mezi lid, zaznamenávala i takové plody lidové fantazie velkého města, které žily emeférním životem v různých zapadlých městských koutech a z nichž se teprve pověsti mohly stát... Biliánová je zachránila před zapomenutím a nebála se výtky, že pověstí přece nemůže být to, co si vysnila malostranská babička, po léta podřimující u okna nad rozpletenou punčochou, nebo co vybájila vyděšená, opilá prostitutka."

Stav

Opotřebená

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Opotřebená, razítka z knihovny
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	170, 260, 4
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 3. 2023 14:21
Číslo položky:	528994

O autorech

Popelka Biliánová

Popelka Bilianová , rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu. Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako Maria, dcera kupce Václava Popelky a Marie, rozené Čtvrtníkové . V Počaplích u Berouna absolvovala dvoutřídní obecnou školu. Její otec invaliditou ztrácel živnost. Když bylo Marii patnáct let, přišla rodina o majetek a roku 1878 se přestěhovala do Prahy, kde se otec stal domovníkem a prodavačem, starší syn František se vyučil pekařem a mladší Karel studoval v Králově Dvoře. Marie chtěla studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy českých buditelů. Dostalo se jí zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde mezi studenty byla jediná dívka. Proslula vlasteneckým a sociálním cítěním, jež projevovala spolkovou prací, organizační a charitativní činností. Například roku 1888 byla evidována jako agentka Ústřední matice školské. Pořádala výlety dětí po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot a hraček pro chudé české děti, především z německojazyčného pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské zásady při založení dívčí osady v Chotouni, kde od roku 1912 organizovala pro dívky prázdninové osady. Oproti svým mladším kolegyním, např. Vlastě Koseové, však nechtěla dívkám nabízet stejné nebo podobné činnosti jako skautům-chlapcům, a tak se postupně s hlavním proudem českého dívčího skautingu rozešla. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Stala se tak v období před první světovou válkou jednou z hlavních představ...

Více od autora

Karel Chalupa

Karel Chalupa byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou. Profesí byl vedoucí redaktor. Bydlel v Praze. Ve 30. letech 20. století patřil k hlavním postavám publicistiky napojené na živnostenskou stranu. Působil jako zemský místopředseda dorostu československé živnostensko obchodnické strany středostavovské. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát si udržel do zrušení parlamentu v roce 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty. Zemřel v Praze 9. srpna 1963.

Více od autora