Knihy
Literatura faktu
Karel Pacner
Vyzvědačky bez závoje

Karel Pacner
Vyzvědačky bez závoje : ženy ve službách západní i rudé špionáže

2021 | Nakladatelství Kniha Zlín

Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osu…dy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost. Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v ta…jných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosené hřbety

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 129 Kč
	Stav Dobrý zkosené hřbety	Skladem pro e-shop	~~219 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	497
Jazyk:	česky
ISBN10:	807662195X
ISBN:	9788076621954
Edice:	Hot history
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 8. 2023 8:37
Číslo položky:	620853

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora