Karel Pacner
Významní čeští lékaři

2008 | Nakladatelství Brána

Po knize Rytíři lékařského stavu a prvním dílu knihy Význační čeští lékaři připravila skupina autorů další díl vyprávějící o předních českých lékařích. Objeví se v něm životní příběhy nových rytířů lékařského stavu – zakladatele dětské alergologie prof. Václava Špičáka a „pěšáka medicíny“ dr. Hugo Engel harta ze severo…českých Sudet a dále osudy známé onkoložky prof. Jitky Abrahámové, členky organizace Lékaři bez hranic MUDr. Lídy Hessové, význačného českého kardiologa prof. Michaela Aschermanna, endokrinologa prof. Luboslava Stárku, brněnského kardiochirurga prof. Jiřího Černého a dalších. Po knize Rytíři lékařského stavu a prvním dílu knihy Význační čeští lékaři připravila skupina autorů další díl vyprávějící o předních českých lékařích. Objeví se v něm životní příběhy nových rytířů lé…kařského stavu – zakladatele dětské alergologie prof. Václava Špičáka a „pěšáka medicíny“ dr. Hugo Engel harta ze severočeských Sudet a dále osudy známé onkoložky prof. Jitky Abrahámové, členky organizace Lékaři bez hranic MUDr. Lídy Hessové, význačného českého kardiologa prof. Michaela Aschermanna, endokrinologa prof. Luboslava Stárku, brněnského kardiochirurga prof. Jiřího Černého a dalších.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	2 sv. (251; 246 s.)
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072433695
ISBN:	9788072433698
Edice:	Rytíři lékařského stavu
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora