Knihy
Historie
Propaganda
Lubor Hájek
Výstava Umění staré a nové Číny

Lubor Hájek: Výstava Umění staré a nové Číny

Lubor Hájek, Augustin Palát
Výstava Umění staré a nové Číny : V Praze ... od 22.6-22.7.1951

1951 | Nakladatelství Ministerstvo informací a osvěty

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	15
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2020 14:38
Číslo položky:	100035

O autorech

Lubor Hájek

Lubor Hájek byl český historik orientálního, čínského a japonského umění. Byl zakladatelem a budovatelem Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy indologi u Vincence Lesného a srovnávací vědy náboženské u Otakara Pertolda. V letech 1945–1952 byl zakládajícím členem a odpovědným redaktorem časopisu Nový Orient. Při pracovních cestách navštívil Čínu, Mongolsko, Indii, Barmu, Indonésii, Írán, Afghánistán a Japonsko. V roce 1952 založil Sbírku orientálního umění Národní galerie v Praze, kterou vedl až do roku 1986. V letech 1964–1969 byla sbírka asijského umění umístěna v Dolním zámku v Benešově nad Ploučnicí. Expoice byla ale při požáru v roce 1969 značně poničena. V roce 1972 byla sbírka přemístěna do Zbraslavského zámku. Tam byla v roce 1998 otevřena nová stálá expozice orientálního umění. Je autorem asi 40 výstav, 15 knižních publikací a asi 120 odborných článků v časopisech. Psal rovněž předmluvy či doslovy k publikacím jiných autorů.

Více od autora

Augustin Palát

Augustin Palát byl český sinolog, překladatel, diplomat a pedagog. Již během války navštěvoval kurzy čínštiny u Jaroslava Průška v Orientálním ústavu, po válce absolvoval právnickou fakultu UK v Praze, poté studoval na filosofické fakultě sinologii. Poté přednášel čínštinu v Praze, Olomouci a ve Zlíně. Roku 1954 se habilitoval na filozofické fakultě v Praze a téhož roku se stal velvyslaneckým radou v Pekingu , poté byl rok na stáži v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu. Po návratu do Prahy působil jako náměstek ředitele Orientálního ústavu a vyučoval na Univerzitě 17. listopadu. Po nástupu normalizace musel záhy zcela z Orientálního ústavu odejít a poté se živil jako překladatel pro Pražskou informační službu. Po roce 1989 začal znovu přednášet na Ústavu dálného východu FF UK, dále se účastnil organizace mezinárodního sinologického života .

Více od autora