Futabatei Šimei
Všednost

1957 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Román japonského realisty napsaný r. 1907 líčí všední život všedního člověka, totiž vlastní život autorův, jeho dětství, studie, touhu po nevšednosti, začátky spisovatelské dráhy. Velmi působivě zachycuje životní zklamání mladého člověka, který poznává faleš a frázovitost lidí i soudobých literárních směrů. Román japonského realisty napsaný r. 1907 líčí všední život všedního člověka, totiž vlastní život autorův, jeho dětství, studie, touhu po nevšednosti, začátky spisovatelské dráhy. Velmi působivě zachy…cuje životní zklamání mladého člověka, který poznává faleš a frázovitost lidí i soudobých literárních směrů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	193
Jazyk:	česky
Edice:	147. svazek ed. 147. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 2., V SNKLHU 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2025 13:17
Číslo položky:	1190219

O autorovi

Futabatei Šimei

Šimei Futabatei , 4. dubna 1864 Tokio – 10. května 1909 Bengálský záliv) – japonský spisovatel, překladatel ruské a anglické prózy do japonštiny, novinář, spoluzakladatel Japonsko-polského sdružení. Narodil se v aristokratické rodině o samurajských tradicích. V letech 1881–1886 studoval v Tokijské škole cizích jazyků na fakultě ruské filologie, kde ho zvláštně zaujala tvorba ruských klasiků. Roku 1887 vydal své nejdůležitější dílo, jež ovlivnilo pozdější japonskou prózu a zavedlo nový literární sloh, spočívající v psání řečí podobné mluvené řeči. Byla to kniha Ukigumo považovaná za první moderní japonský román. Dalších deset let nenapsal ani knihu. V letech 1889–1897 pracoval jako překladatel novin z angličtiny a ruštiny pro vládní kancelář oficiálních tisků. Roku 1898 zároveň začal práci jako přednášející ruštiny na škole, v níž studoval. Roku 1902 vyjel do kontinentální Asie, pobývaje v Číně a Rusku. Po návratu do Japonska roku 1903 stal se korespondentem deníku Asahi šimbun v Tokiu. Roku 1906 se spřátelil s Bronisławem Piłsudským , který se po opuštění trestanecké kolonie na Sibiři věnoval výzkumu kultury Ainu, a po vypuknutí rusko-japonské války přibyl do Japonska. Během dalších měsíců známosti se Futabetei o Piłsudského postaral a umožnil mu poznat několik důležitých osobností, mj. ministra zahraničních věci a premiéra Šigenobu Ókumy nebo Taisuke Itagakiho, vůdce Hnutí za svobodu a lidská práva. Výsledkem jejich přátelství vzniklo Japonsko-polské sdružení, jež se zabývalo kulturní výměnou mezi oběma zeměmi. V tomto období vznikly dvě jiné knihy – Sono Omokage a Heibon . Roku 1908 začal pracovat jako tiskový korespondent v Sankt-Petěrburgu. Nikdy se už nevrátil do Japonska, v květnu 1909 zemřel na tuberkulózu na lodi v Bengálské zálivu....

Více od autora