Josef Škvorecký, Jan Zábrana
Vražda v zastoupení : detektivní román : třetí vyprávění doktora Pivoňky

1971 | Nakladatelství Naše vojsko pro Svaz protifašistických bojovníků vydalo Naše vojsko

Třetí případ doktora Pivoňky se odehrává v období protektorátu. Detektivní kancelář Ostrozrak dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem. Dr. Pivoňka je pověřen, aby vypátral vraha šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl na recepci otráven jedem podaným ve víně. Podle dostupných informací pochá…zí jed z ampulky, jaké jsou přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům. Tak začíná příběh, v němž hraje důležitou roli záhadný inzerát, tajná schránka, známá česká herečka a nově vzešla hvězda na jazzovém nebi. A samozřejmě také ironický nadhled, smysl pro humor, ale i tíživá atmosféra doby. Třetí případ doktora Pivoňky se odehrává v období protektorátu. Detektivní kancelář Ostrozrak dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem. Dr. Pivoňka je pověřen, aby vypátral vraha …šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl na recepci otráven jedem podaným ve víně. Podle dostupných informací pochází jed z ampulky, jaké jsou přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům. Tak začíná příběh, v němž hraje důležitou roli záhadný inzerát, tajná schránka, známá česká herečka a nově vzešla hvězda na jazzovém nebi. A samozřejmě také ironický nadhled, smysl pro humor, ale i tíživá atmosféra doby.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	254
Jazyk:	česky
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Stopa
Vydání:	Vydání 2., v NV 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2025 7:45
Číslo položky:	1293212

O autorech

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora

Jan Zábrana

Jan Zábrana byl český básník, prozaik, esejista a překladatel z ruštiny a angličtiny. Jan Zábrana se narodil v Herálci roku 1931 a v roce 1940 se s rodinou přestěhoval do Humpolce. Roku 1950 byla odsouzena jeho matka Jiřina Zábranová. Téhož roku složil maturitu na humpoleckém gymnáziu, ale nebyl vzhledem k politické perzekuci své rodiny přijat na filozofickou fakultu. Do roku 1952 studoval čtyři semestry na Katolické bohoslovecké fakultě UK v Praze, téhož roku byl odsouzen také jeho otec. Pak pracoval jako pomocný dělník v Tatrovce Smíchov, Družstvu Smalt v Radotíně, provozovně ve Veletržní ulici. Poté se 27. října 1954 stal překladatelem na volné noze, ovšem také se začínaly projevovat záchvaty deprese. V roce 1957 debutoval v časopise s vlastní básnickou tvorbou. Při amnestii v roce 1960 byli propuštěni Zábranovi rodiče na svobodu. V roce 1963 bylo požehnáno manželství s Marií Leskovjanovou , do kterého se narodila o rok později dcera Eva. V roce 1965 Zábrana vydal svoji první sbírku básní Utkvělé černé ikony. V roce 1969 byla vydána jeho poslední báseň za jeho života. Během normalizace mu bylo znemožněno vydávat vlastní tvorbu a mohl pouze překládat. V následujících letech upadal do stále těžších depresí. V roce 1976 Zábrana onemocněl diabetem a v roce 1984 zemřel na rakovinu. Je pohřben v Poděbradech. Od roku 1954 se věnoval literární práci jako překladatel z povolání. Zaměřil se zejména na ruskou, anglickou a americkou prózu a poezii a pro české čtenáře objevil četné pozoruhodné autory a hodnotná díla. Patří k nim např. překlad Osipa Mandelštama, či Borise Pasternaka. Především však znovuobjevil a do českého jazykového a literárního světa přivedl ojedinělé literární dílo ruského židovského autora Isaaka Babela. Babelova Rudá jízda byla do češtiny poprvé přeložena již roku 1928. Jan Zábrana však literární kvalitu díla podtrhl a umocnil svým básnickým citem a vybroušeným překladatelským řemeslem. K řa...

Více od autora