Bohumír Lifka, Antonín Bartušek, Taťana Kubátová, Dagmar Tučná, Vojtěch Vlach
Vranov nad Dyjí

1957 | Nakladatelství STN

Průvodce po zámku Vranov nad Dyjí odahaluje mimo jiné krásy a zajímavosti okolní přírody a historii zámku a zámecké knihovny. Průvodce po zámku Vranov nad Dyjí odahaluje mimo jiné krásy a zajímavosti okolní přírody a historii zámku a zámecké knihovny.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	40
Jazyk:	česky
Edice:	Publikace Státní památkové správy
Vydání:	Druhé rozšířené a přepracované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 12:59
Číslo položky:	1217907

O autorech

Bohumír Lifka

Bohumír Lifka byl český knihovník, bibliofil, heraldik a archivář. Narodil se v Radomyšli v rodině obchodníka Bohumíra Lifky a jeho manželky Anny Rozarie, rozené Fialové . Studoval Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích. V letech 1919-1923 vystudoval filozofii a dějiny moderních literatur na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Studia zakončil dne 5. prosince 1923 obhajobou disertační práce s titulem Josef Dastich, příspěvek k dějinám českého herbartismu. Při studiu na univerzitě ho zaujala osobnost F. X. Šaldy, jehož přednášky o srovnávacích literaturách navštěvoval. Touto osobností se pak zabýval a věnoval ji řadu tvůrčích, edičních i vzpomínkových prací. Doktorát získal v roce 1923. V letech 1921–1922 také absolvoval Státní knihovnickou školu. Po studiích nastoupil s pomocí J. Volfa jako knihovník do knihovny šlechtické rodiny Stadionů, uložené na zámku Trhanov v Koutu u Domažlic. Působil i jako archivář u šlechtické rodiny Colloredo-Mansfeldů. V roce 1925 se začal jako tajemník podílet na přípravě a vydávání Masarykova slovníku naučného, v nakladatelství Čs. kompas. V této funkci setrval až do konce projektu v roce 1933. V roce 1979 dosáhl hodnosti magistrální rytíř Maltézského řádu. Dne 20. září 1930 se v Radomyšli oženil s Marií Baborovou z Černíkova . Do Masarykova slovníku naučného přispěl hesly z oblasti historie, literatury, bibliografie a jako jeho redaktor. Podílel se rovněž na přípravě Ottova slovníku naučného nové doby. Redigoval časopisy Český bibliofil , Marginalie , řídil redakci Erbovních knížek a Časopisu Rodopisné společnosti československé . Psal i do Heraldické ročenky. V roce 1957 se stal spoluzakladatelem Muzea knihy ve Žďáře nad Sázavou. Působil rovněž krátce v Národní a univerzitní knihovně v Praze, kde se podílel na katalogizaci starých tisků. V roce 1934 se stal vedoucím knihovny Náprst...

Více od autora

Antonín Bartušek

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Více od autora