Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Vojta Beneš
Volám vás všechny od Aše až k Jasině

Vojta Beneš: Volám vás všechny od Aše až k Jasině

Vojta Beneš, Jan Blahoslav Kozák, Lev Sychrava, Ivan Dérer, J. M Linhart
Volám vás všechny od Aše až k Jasině

1938 | Nakladatelství Svaz národního osvobození

Pět elegií.

Prolog, Elegie na zrod prvního spravedlivého , Elegie na setkání s andělem , Elegie na krásu , Elegie na návrat ztraceného syna , Elegie na Boží Přítomnost , Epilog. Pět elegií.

Prolog, Elegie na zrod prvního spravedlivého , Elegie na setkání s andělem , Elegie na krásu , Elegie na návrat ztraceného syna , Elegie na Boží Přítomnost , Epilog.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	219
Jazyk:	česky , slovensky
Edice:	136. svazek ed. 136. svazek ed. Knihovna Svazu národního osvobození
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2026 15:12
Číslo položky:	1756677

O autorech

Vojta Beneš

Vojta Beneš byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše a Václava Beneše. Vojta Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily, roz. Benešové . Maturoval na učitelském ústavu v Praze. V období let 1897–1908 byl pedagogem na obecné škole v Čakovicích, od roku 1908 učil na měšťanské škole v Brandýse nad Labem. V letech 1911–1914 pracoval na českých krajanských školách v USA. Krátce před začátkem první světové války se vrátil do vlasti. V létě roku 1915 ale opět odjel do USA. Zapojil se do československého odboje a agitoval ve prospěch zahraničního exilu mezi krajany. Do Československa se vrátil roku 1919. V roce 1920 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. V letech 1919–1920 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Brandýse nad Labem, v období let 1920–1922 byl okresním školním inspektorem v Praze a od roku 1922 do roku 1925 zemským školním inspektorem v Čechách. Působil jako místopředseda Československé obce legionářské. Byl též předsedou Zemského ústředí péče o mládež v Čechách a funkcionářem Svazu československého učitelstva, přičemž v letech 1928–1932 byl jeho předsedou. Angažoval se v přípravě reformy československého školství. Vydal četné odborné studie na téma organizace učitelské práce. Členem sociální demokracie byl od roku 1897, v rámci sociální demokracie vydával měsíčník Červánky. Plně se zapojil do politiky po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1929 obhájil. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senát...

Více od autora

Lev Sychrava

Lev Sychrava byl český právník, novinář a politik. Lev Sychrava se narodil 16. prosince 1887 v Ledči nad Sázavou. Obecní školu navštěvoval v Humpolci, gymnázium pak v Praze na Vinohradech . Už během středoškolských studií ovládal výborně francouzštinu, později se naučil dobře anglicky a seznámil se i se základy ruštiny. 1906 začal studovat práva, která ukončil promocí v listopadu 1912. Na právnických studiích byl kolegou Edvarda Beneše. Až do vypuknutí války byl advokátním koncipientem v Praze a zároveň redaktorem Českého slova a Pokrokové revue. Byl členem Státoprávní pokrokové strany. Přispíval také do listu Antonína Hajna Samostatnost. Tento deník byl 8. září 1914 zakázán a Státoprávní pokrokáři byli nuceni ukončit konání schůzí oficiálních stranických orgánů. Radikálním vedením strany bylo rozhodnuto vyslat zástupce do exilu. Jako vhodná osoba byl vybrán Lev Sychrava. Ten byl již v roce 1911 zproštěn vojenské služby, a tak žádosti o přidělení cestovního pasu za účelem studia v neutrálním Švýcarsku úřady bez problémů vyhověly. Na tuto cestu se vydal 21. září 1914. K jeho hlavním úkolům patřilo informovat tisk a diplomatické zástupce dohodových států, že Češi bojují v rakousko-uherské armádě z donucení a že jejich snem je samostatný československý stát. Zároveň působil jako informační kanál pro předávání zpráv ze zahraničí do vlasti.Také zde navázal spojení s emigranty ze západní Evropy a Ameriky. 22. února 1916 musel opustit Ženevu a odejít do Paříže, kde vydával čtrnáctideník Československá samostatnost a také přispíval do exilového periodika Nation Tcheque. Zde se stal hlavním spolupracovníkem Edvarda Beneše v sekretariátu Národní rady československé. Z pověření T.G. Masaryka vykonával diplomatické cesty. V Itálii například jednal s M.R. Štefánikem o zřízení našich legií. Po vzniku nového státu se stal prvním velvyslancem v ...

Více od autora