Anne Brontë
Villette 2. díl

1999 | Nakladatelství Albatros

Námět k rozsáhlému románu, který u nás vychází poprvé nezkrácený jako jednosvazková kniha, čerpala Charlotte Brontëová z vlastní životní zkušenosti. V roce 1842, v šestadvaceti letech, odcestovala s mladší sestrou Emily z Anglie do Bruselu, kde obě vzdělané ženy našly práci v penzionátu manželů Hégerových. Charlotte uč…ila angličtinu a Emily hudbu. Po několika měsících se sice sestry musely z rodinných důvodů vrátit domů, ale Charlotte brzy přijela zpátky do Belgie a pokračovala v práci v penzionátu. Čekaly ji dva smutné roky: bez Emily se v cizí zemi cítila osamělá, stýskalo se jí po domově a coby protestantka se s katolickým prostředím nikdy nesžila. Posledním impulzem k návratu domů do Haworthu, kde bydlela její rodina, bylo milostné vzplanutí: Charlotte se zamilovala do svého zaměstnavatele, pana Hégera, a protože si uvědomovala, že její láska nikdy nebude opětována a nedojde naplnění, rozhodla se Brusel navždy opustit. Román Villette, pojmenovaný podle „fiktivního města“ ve „fiktivní zemi“ kdesi v kontinentální Evropě, je do jisté míry autobiografický. Jeho hlavní hrdinka Lucy Snoweová prožívá podobné trable, má podobné sny a touhy, jaké měla v Bruselu Charlotte. Stejně jako autorka věří v ideály a čistou lásku a je připravena svůj život naplnit službou druhým. Příběh Lucy Snoweové, zprvu nemilované a pak obdivované i zbožňované ženy, je mnohovrstevnatý. Není v něm nouze o překvapivé zvraty a nikdy si nemůžeme být jisti, kam autorka zavede své postavy, jaké jim přichystá životní peripetie či kdy a za jakých okolností se vynoří staří známí, jejichž úloha v příběhu zdánlivě dávno skončila. Námět k rozsáhlému románu, který u nás vychází poprvé nezkrácený jako jednosvazková kniha, čerpala Charlotte Brontëová z vlastní životní zkušenosti. V roce 1842, v šestadvaceti letech, odcestovala s m…ladší sestrou Emily z Anglie do Bruselu, kde obě vzdělané ženy našly práci v penzionátu manželů Hégerových. Charlotte učila angličtinu a Emily hudbu. Po několika měsících se sice sestry musely z rodinných důvodů vrátit domů, ale Charlotte brzy přijela zpátky do Belgie a pokračovala v práci v penzionátu. Čekaly ji dva smutné roky: bez Emily se v cizí zemi cítila osamělá, stýskalo se jí po domově a coby protestantka se s katolickým prostředím nikdy nesžila. Posledním impulzem k návratu domů do Haworthu, kde bydlela její rodina, bylo milostné vzplanutí: Charlotte se zamilovala do svého zaměstnavatele, pana Hégera, a protože si uvědomovala, že její láska nikdy nebude opětována a nedojde naplnění, rozhodla se Brusel navždy opustit. Román Villette, pojmenovaný podle „fiktivního města“ ve „fiktivní zemi“ kdesi v kontinentální Evropě, je do jisté míry autobiografický. Jeho hlavní hrdinka Lucy Snoweová prožívá podobné trable, má podobné sny a touhy, jaké měla v Bruselu Charlotte. Stejně jako autorka věří v ideály a čistou lásku a je připravena svůj život naplnit službou druhým. Příběh Lucy Snoweové, zprvu nemilované a pak obdivované i zbožňované ženy, je mnohovrstevnatý. Není v něm nouze o překvapivé zvraty a nikdy si nemůžeme být jisti, kam autorka zavede své postavy, jaké jim přichystá životní peripetie či kdy a za jakých okolností se vynoří staří známí, jejichž úloha v příběhu zdánlivě dávno skončila.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	252
Jazyk:	česky
ISBN10:	8000006634
ISBN:	9788000006635
Edice:	Klasická knihovnička
Vydání:	3. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 8. 2022 7:2
Číslo položky:	390636

O autorovi

Anne Brontë

Anne Brontëová byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových. Ve svých dílech se zaměřila především na zobrazování strastiplných osudů žen. Anne Brontëová se narodila v Thorntonu v Yorkshire poblíž Bradfordu v rodině kněze Patricka Brontëho jako poslední z jeho šesti dětí. Její dvě starší sestry, Charlotte Brontëová a Emily Brontëová, se také staly spisovatelkami, bratr Patrick Branwell Brontë byl malíř a básník. Matka jim zemřela rok po Annině narození. Dvě nejstarší sestry, jedenáctiletá Maria a desetiletá Alžběta zemřely roku 1825 na plicní tuberkulózu, kterou se nakazily údajně během svého pobytu na dívčí škole Clergy Daughters' boarding school v Cowan Bridge v Lancashire. Vrozenou dispozici k plicním nemocem měly ovšem všechny Brontëovy děti, a žádné z nich se nedožilo ani 40. roku života. Úmrtí blízkých členů rodiny měla nesporný vliv na pochmurné ladění literární tvorby sester Brontëových. Úmrtí obou nejstarších dcer vedla otce Brontëa k rozhodnutí vzít děti ze školy do domácího učení. Učily se kromě běžných předmětů domácí práce , kreslit, malovat , hrát na klavír je učil místní regenschori, literaturu je vyučoval otec především pomocí své bohaté knihovny klasických románů a her, psát se děti učily samy. Domácí škola pro sourozence měla jedinou nevýhodu - stranily se společnosti a měly problémy navazovat kontakty. Anne navštěvovala ještě krátce školu Miss Wooler's school v Huddersfielde a v letech 1839-1845 pracovala jako guvernantka v rodině reverenda v Thorp Green nedaleko Yorku. Oblíbila si cesty do Yorku a Scarborough. Svůj volný čas však především věnovala psaní, se kterým začala již v dětství společně se svými dvěma sestrami Charlottou a Emily a jejichž společná sbírka básní vyšla pod pseudonymem roku 1846. Následující rok Anne dokončila...

Více od autora