Knihy
Cizojazyčné
Německy (Deutsch)
Blaise Pascal
Vermächtnis eines grossen Herzens

Blaise Pascal
Vermächtnis eines grossen Herzens : die kleineren Schriften

1938 | Nakladatelství Dieterich'sche Verlagsbuchhandlung in der Dieterich'schen Verlagsbuchhandlung

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet, lehce zašlý hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet, lehce zašlý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	lxxxviii, 180
Jazyk:	německy
Editor:	Wolfgang Rüttenauer
Překladatel:	Wolfgang Rüttenauer
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Sammlung Dieterich
Vydáno v:	Zu Leipzig
Vystaveno:	22. 4. 2026 15:19
Číslo položky:	1714625

O autorovi

Blaise Pascal

Blaise Pascal byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filosof. Pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny. Matka brzy zemřela a otec, který se roku 1631 přestěhoval s dětmi do Paříže, mu poskytl vynikající humanitní vzdělání; ač sám byl dobrým matematikem, před chlapcem vědu zatajil. Musel však kapitulovat, když zjistil, že asi desetiletý Blaise už si sám odvodil několik vět Eukleidovy geometrie. Roku 1638 se jeho otec – správce královských daní – dostal do konfliktu s kardinálem Richelieu kvůli novým daním a odstěhoval se do Rouenu; pro něho Blaise zkonstruoval svůj počítací stroj. V 16 letech napsal Pojednání o kuželosečkách, které ocenila Pařížská královská akademie a Descartes je pokládal za práci jeho otce. V roce 1647 vydal pojednání o tlaku vzduchu a o vakuu, založené na přesných srovnávacích měřeních s Torricelliho trubicí na hoře Puy-de-Dome. Po otcově smrti vedl v Paříži nákladný život s velkým dvorem a rozešel se se svou sestrou Jacqueline, která vstoupila do přísného kláštera Port-Royal. Od mládí měl chatrné zdraví, trpěl různými bolestmi a roku 1647 na čas ochrnul. Roku 1654 se při jedné vyjížďce málem zabil, když se na mostě v Neuilly-sur-Seine splašili koně a jeho kočár zůstal viset na zábradlí; Pascal se zachránil, ale upadl na dva týdny do bezvědomí. Když koncem listopadu 1654 přišel k sobě, měl mystické vidění, z něhož si zapsal: „Oheň. Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, ne Bůh filosofů a učenců…“ a věnoval se pak už jen filosofii a náboženství. Klášter v Port-Royal, kde pobývala i jeho sestra a kam se po svém zážitku uchýlil, byl střediskem jansenismu, morálně přísného katolictví, a právě hledal obhájce ve sporu s pařížskou Sorbonnou a s jezuity. Tohoto úkolu se ujal Pascal a začal psát velmi ostré kritiky na uvolněnou morální teorii, „kazuistiku“, která hledala různé omluvy pro mravně pochybná jednání a kterou šířili zejména jezuité. Tyto listy vycházely ...

Více od autora