Timrava
Veľké šťastie

1967 | Nakladatelství Tatran

Obsahuje novely Tak je darmo, Pozde, Nemilí, Boj, Veľké šťastie.

V popredí príbehu stojí dedina Babušinec a tri nerozlučné priateľky, predstaviteľky dedinskej inteligencie. Postupne zisťujú, že naplnenie lásky k jedinému a tomu istému človeku zrejme nebude jednoduché, ak vôbec možné. Toto je motív, na ktorom Tim…rava rozohráva množstvo zvláštnych a komických situácií. Dej je popretkávaný vnútorným komentárom postáv a ten nás necháva nazrieť hrdinkám – Otílii, Kataríne a Jozefíne hlboko do myslenia, túžob a lások. Veď veľké šťastie si napokon niekoho určite nájde. Obsahuje novely Tak je darmo, Pozde, Nemilí, Boj, Veľké šťastie.

V popredí príbehu stojí dedina Babušinec a tri nerozlučné priateľky, predstaviteľky dedinskej inteligencie. Postupne zisťujú, že… naplnenie lásky k jedinému a tomu istému človeku zrejme nebude jednoduché, ak vôbec možné. Toto je motív, na ktorom Timrava rozohráva množstvo zvláštnych a komických situácií. Dej je popretkávaný vnútorným komentárom postáv a ten nás necháva nazrieť hrdinkám – Otílii, Kataríne a Jozefíne hlboko do myslenia, túžob a lások. Veď veľké šťastie si napokon niekoho určite nájde.

Stav

Dobrý

zašlá obálka, natrhnutá obálka, obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, natrhnutá obálka, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	338
Jazyk:	slovensky
Edice:	134. svazek ed. 134. svazek ed. Hviezdoslavova knižnica, 77. svazek ed. 77. svazek ed. Slovenský rad
Vydání:	V Tatrane 1. vyd. tohto výberu
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	17. 9. 2026 11:2
Číslo položky:	1920068

O autorovi

Timrava

Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…