Bernard Bolzano
Vědosloví : pokus o zevrubný a převážně nový výklad logiky se stálým zřetelem k dřívějším zpracovatelům (výbor)

1981 | Nakladatelství Academia

Bolzanovo Vědosloví vyšlo za hranicemi rakouské monarchie, u nakladatele J. E. v. Seidla v bavorském Sulzbachu v roce 1837. Bylo to v době, kdy Bolzano, pronásledovaný rakouskými státními a církevními úřady pro své pokrokové sociální a filozofické
názory, byl již zbaven místa profesora náboženské nauky na pražské u…niverzitě a žil v ústraní na venkově.

Bolzano se jako vynikající matematik věnoval studiu filosofických základů matematiky. Byl plně přesvědčen, že matematika splňuje nejlépe ze všech věd ideál dokonalosti, nicméně i v tomto oboru je podle jeho mínění naše poznání značně kusé. Soudobý výklad matematiky považoval za málo uspokojivý, nacházel v něm řadu nepřesností i zjevné nejasnosti v pojetí takových
důležitých geometrických pojmů, jakými jsou pojmy „přímka", „plocha" či „těleso". Bolzano si posléze uvědomuje, že tylo potíže jsou způsobeny logicky nepropracovaným a filozoficky nezdůvodněným pojetím matematické metody. Proto po vzoru G. W. Leibnize žádá důkazy, popř. zdůvodnění každé matematické věty bez výjimky – tedy i základních vět, jako jsou axiómy a postuláty. Bolzano však chápe pod matematickou metodou něco jiného než Leibniz nebo naše současnost. Nejde mu o matematizaci vědy. Jeho pozornost se plně soustřeďuje na metodologii definitorické a deduktivní výstavby vědeckých systémů, na otázky jejich učebnicového výkladu a na problematiku filozofické fundace vědy. Těmto otázkám je „Vědosloví" převážně věnováno.
Samo ,,Vědosloví" představuje svým rozsahem obrovský vědecký projekt. Jsou to 4 svazky o celkovém rozsahu téměř 2 400 stran. Člení se na úvod a 5 dílů: Fundamentální nauku , Elementární nauku , Teorii poznání, Heuristiku a Vlastní vědosloví. Celkem to je 718 paragrafů. Bolzano si uvědomoval, že svým rozsáhlým spisem sotva zaujme širší čtenářskou obec. Proto označil některé paragrafy hvězdičkami, a tak dal vlastně sám podnět k pořizováni výborů ze svého hlavního díla. Sám takto ,,vybral" 267 paragrafů. První český překlad a výbor z „Vědosloví", který se nyní dostává do rukou českého četnáře, obsahuje 139 paragrafů – mezi nimi i některé, které Bolzano sám neoznačil, které však vynikly teprve s odstupem času a mají dnešnímu čtenáři nepochybně co říci.

Originál: Versuch einer ausführlichen und grösstentheils neuen Darstellung der Logik mit steter Rücksicht auf deren bisherige Bearbeiter. Herausgegeben von mehren seiner Freunde. Mit einer Vorrede des Dr. J. Ch. A. Heinroth, Sulzbach, in der J. E. v. Seideischen Buchhandlung 1837 Bolzanovo Vědosloví vyšlo za hranicemi rakouské monarchie, u nakladatele J. E. v. Seidla v bavorském Sulzbachu v roce 1837. Bylo to v době, kdy Bolzano, pronásledovaný rakouskými státními a církevním…i úřady pro své pokrokové sociální a filozofické
názory, byl již zbaven místa profesora náboženské nauky na pražské univerzitě a žil v ústraní na venkově.

Bolzano se jako vynikající matematik věnoval studiu filosofických základů matematiky. Byl plně přesvědčen, že matematika splňuje nejlépe ze všech věd ideál dokonalosti, nicméně i v tomto oboru je podle jeho mínění naše poznání značně kusé. Soudobý výklad matematiky považoval za málo uspokojivý, nacházel v něm řadu nepřesností i zjevné nejasnosti v pojetí takových
důležitých geometrických pojmů, jakými jsou pojmy „přímka", „plocha" či „těleso". Bolzano si posléze uvědomuje, že tylo potíže jsou způsobeny logicky nepropracovaným a filozoficky nezdůvodněným pojetím matematické metody. Proto po vzoru G. W. Leibnize žádá důkazy, popř. zdůvodnění každé matematické věty bez výjimky – tedy i základních vět, jako jsou axiómy a postuláty. Bolzano však chápe pod matematickou metodou něco jiného než Leibniz nebo naše současnost. Nejde mu o matematizaci vědy. Jeho pozornost se plně soustřeďuje na metodologii definitorické a deduktivní výstavby vědeckých systémů, na otázky jejich učebnicového výkladu a na problematiku filozofické fundace vědy. Těmto otázkám je „Vědosloví" převážně věnováno.
Samo ,,Vědosloví" představuje svým rozsahem obrovský vědecký projekt. Jsou to 4 svazky o celkovém rozsahu téměř 2 400 stran. Člení se na úvod a 5 dílů: Fundamentální nauku , Elementární nauku , Teorii poznání, Heuristiku a Vlastní vědosloví. Celkem to je 718 paragrafů. Bolzano si uvědomoval, že svým rozsáhlým spisem sotva zaujme širší čtenářskou obec. Proto označil některé paragrafy hvězdičkami, a tak dal vlastně sám podnět k pořizováni výborů ze svého hlavního díla. Sám takto ,,vybral" 267 paragrafů. První český překlad a výbor z „Vědosloví", který se nyní dostává do rukou českého četnáře, obsahuje 139 paragrafů – mezi nimi i některé, které Bolzano sám neoznačil, které však vynikly teprve s odstupem času a mají dnešnímu čtenáři nepochybně co říci.

Originál: Versuch einer ausführlichen und grösstentheils neuen Darstellung der Logik mit steter Rücksicht auf deren bisherige Bearbeiter. Herausgegeben von mehren seiner Freunde. Mit einer Vorrede des Dr. J. Ch. A. Heinroth, Sulzbach, in der J. E. v. Seideischen Buchhandlung 1837

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	471
Jazyk:	česky
Překladatel:	Marie Bayerová, Jaromír Loužil
Edice:	Filosofická knihovna
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2025 8:36
Číslo položky:	1233762

O autorovi

Bernard Bolzano

Bernard Bolzano byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz. Bernard Bolzano se narodil 5. října 1781 v Praze v rodině obchodníka. Jeho otec – Bernard Pompeius byl původem z italské Nessy, v dětském věku přišel do Čech a v roce 1767 se trvale usídlil v Praze. Zde působil jako obchodník se starožitnostmi a uměleckými předměty. Matka Cecilie Maurerová byla dcerou pražského obchodníka se železářským zbožím Václava Františka Maurera, jehož otec Michal Maurer přišel do Prahy roku 1704 z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Z manželství Bolzanových vzešlo dvanáct dětí, leč dospělosti se dožily pouze dvě – prvorozený Jan a Bernard. Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799–1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie. Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, Josefu L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filozofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filozofie náboženství. Mezi lety 1805–1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození. V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno ...

Více od autora