Eugène Sue
Večný žid

1972 | Nakladatelství Pravda

Historický román francúzskeho autora v troch zväzkoch. Za rámec svojho rozprávania si vzal legendu o večnom Židovi, ktorá je alegorickým vyjadrením židovskej diaspory. Pridal mu však aj spolupútničku Herodiadu, ktorá tiež blúdi svetom až do skonania vekov, pretože si žiadala hlavu Jána Krstiteľa. Historický román francúzskeho autora v troch zväzkoch. Za rámec svojho rozprávania si vzal legendu o večnom Židovi, ktorá je alegorickým vyjadrením židovskej diaspory. Pridal mu však aj spolupútničku …Herodiadu, ktorá tiež blúdi svetom až do skonania vekov, pretože si žiadala hlavu Jána Krstiteľa.

Součástí souboru:

Večný žid 1972 (3 sv, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	557
Jazyk:	slovensky
Edice:	Členská knižnica, Členská knižnica Epocha
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	9. 2. 2023 8:36
Číslo položky:	494369

O autorovi

Eugène Sue

Eugène Sue, vlastním jménem Marie-Joseph Sue byl francouzský novinář a prozaik období romantismu považovaný za „krále románů na pokračování“ , v nichž dobová socialistická učení a ožehavé sociální problémy spojoval s dobrodružným a napínavým dějem. Narodil se jako syn Jeana Josepha Suea, chirurga a vedoucího lékaře Napoleonovy císařské gardy. Vystudoval lékařství a působil jako vojenský a později námořní lékař. Zúčastnil se tažení Svaté aliance do Španělska v roce 1823, několikrát navštívil Ameriku a Západní Indii a roku 1827 byl účastníkem námořní bitvy u Navarina, kde spojená francouzská a anglická flotila rozdrtila turecké loďstvo. Roku 1829 vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, kde se věnoval studiu literatury a malířství . Roku 1830 uveřejnil po domluvách svých přátel námořní román Pirát Kernok , jimž uvedl do francouzské literatury nový žánr, a po jeho úspěchu se začal plně věnovat literatuře. Po napsání několika dalších děl z námořnického prostředí, které se záhy staly oblíbenou lidovou četbou, a po poznání sociálních problémů chudých vrstev společnosti, začal psát společenské romány s dobrodružným dějem, vyznačující se silným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů. Tato liberálně a socialisticky zabarvená díla vycházela na pokračování jako tzv. romány-fejetony v tehdy oblíbených denících La Presse, Le Journal des Débats a Le Constitutionnel a on v nich pranýřoval neřesti moderní civilizace, které podle jeho názoru zaviňovaly špatné společenské řády a zvrhlá, pokažená církev. Roku 1848 byl zvolen do revolučních výborů a poté za departement Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu roku 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 53 let zemřel. Jeho socha je jednou ...

Více od autora