Karel Effa
Ve znamení náhody

1992 | Nakladatelství Zdeněk Vašíček

Autobiografický román známého herce a trampa, poprvé necenzurované, ve kterém Karel Effa vypráví o svých zážitcích z mládí, divadla a filmu svým osobitým způsobem. Mnohé černobílé fotografie. Autobiografický román známého herce a trampa, poprvé necenzurované, ve kterém Karel Effa vypráví o svých zážitcích z mládí, divadla a filmu svým osobitým způsobem. Mnohé černobílé fotografie.

Stav

rozlepená vazba, Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	rozlepená vazba, Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	140 , 18 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023842560
ISBN:	9788023842562
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihy táborových ohňů
Vydání:	Knihy táborového ohně (2.)
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	11. 4. 2022 13:41
Číslo položky:	313151

O autorovi

Karel Effa

Karel Effa, původní jménem Karel Effenberger , byl český herec. Jako voják z povolání za 2. světové války sloužil ve Vládním vojsku v období Protektorátu Čechy a Morava, které bylo odveleno do Itálie. Zde posléze zběhl k československým jednotkám bojujícím na straně západních spojenců. Po válce zůstal v armádě v hodnosti četaře, hrál a zpíval dva roky v nově vzniklém Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Odtud pak přešel do Divadla satiry, z něj do Divadla státního filmu, odtud pak do Hudebního divadla v Karlíně, z něj si nakrátko odskočil do Divadla ABC, aby se opět vrátil do karlínského divadla. Od roku 1979 byl členem divadla Semafor. Karel Effa byl velmi výrazný komediální herec, jenž za svůj život vytvořil 71 menších a epizodních filmových rolí – např. padoucha Pancho Kida v české komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, černého Gustava ve známém Zemanově filmu Ukradená vzducholoď, či strážce pokladu v pohádkovém filmu Pyšná princezna. Karel Effa po mnoho let působil jako člen hereckého souboru Československého státního filmu, resp. Filmového studia na Barrandově, zahrál si i v Divadle na Fidlovačce, či v někdejším hudebním divadle v pražských Nuslích, působil i v poválečném Divadle satiry. Kromě vystupování v divadle a ve filmu uskutečnil za svůj život na šest tisíc zájezdových vystoupení, kde uplatnil svůj lidový humor, hru na kytaru a zpěv trampských písní. Celý život také zůstal trampem, jezdil do Brd, často do osady Ztracenka. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.

Více od autora