Knihy
Historie
Evropská historie
Tomáš Garrigue Masaryk
Ve jménu Husově pro svobodu národa

Tomáš Garrigue Masaryk
Ve jménu Husově pro svobodu národa : k 20. výročí Masarykova vystoupení ve Švýcarsku dne 4. a 6. července 1915

1935 | Nakladatelství Naše revoluce

Adam Georgiev, který byl za své předchozí sbírky Básník Trýzeň Kat a Hostie pekla připodobněn k Senecovi či Ladislavu Klímovi, přichází po třech letech s novou knihou poezie -básnickou skladbou Ve jménu. O jeho poezii napsal polský list Gazeta Wyborcza, že nabízí temnou a gotickou metafyziku. Oproti předchozím básnický…m knihám se všaktato gotická atmosféra jeho slov prolíná s životní zkušeností českého básníka na počátku 21. století, a tím se její děsivý rozměr násobí, získává patinu konečné zpovědi a výpovědi o době, v níž mu bylo určeno žít a tvořit. V rozsáhlém básnickém textu, jenž je rozhovorem se světem i se sebou samým, nalezneme odkazy ke kunderovské kauze, grassovskému loupání cibule či autorovým homosexuálním prózám. Opakující se motiv "ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY" napovídá, jak autor přijal tento úděl a jak mu celým tímto dílem vzdoruje. A také říká, že "ve jménu" se dá tvořit i vraždit. Adam Georgiev, který byl za své předchozí sbírky Básník Trýzeň Kat a Hostie pekla připodobněn k Senecovi či Ladislavu Klímovi, přichází po třech letech s novou knihou poezie -básnickou skladbou Ve jmé…nu. O jeho poezii napsal polský list Gazeta Wyborcza, že nabízí temnou a gotickou metafyziku. Oproti předchozím básnickým knihám se všaktato gotická atmosféra jeho slov prolíná s životní zkušeností českého básníka na počátku 21. století, a tím se její děsivý rozměr násobí, získává patinu konečné zpovědi a výpovědi o době, v níž mu bylo určeno žít a tvořit. V rozsáhlém básnickém textu, jenž je rozhovorem se světem i se sebou samým, nalezneme odkazy ke kunderovské kauze, grassovskému loupání cibule či autorovým homosexuálním prózám. Opakující se motiv "ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY" napovídá, jak autor přijal tento úděl a jak mu celým tímto dílem vzdoruje. A také říká, že "ve jménu" se dá tvořit i vraždit.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	79 , 10 nečíslovaných s obrazovou přílohou
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 6. 2024 9:27
Číslo položky:	865663

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora