Vojtěch Kocián, Václav Jakš, František Dráb
Včelařství ve škole

1960 | Státní pedagogické nakladatelství

Učebnice pro polytechnickou výchovu a pro pokusy fyziologické, morfologické a anatomické. Obsahuje hlavní zásady chovu včel v průběhu roku s rozvrhem prací ve školním včelíně a pokyny pro výrobu pomůcek ve školní dílně. Učebnice pro polytechnickou výchovu a pro pokusy fyziologické, morfologické a anatomické. Obsahuje hlavní zásady chovu včel v průběhu roku s rozvrhem prací ve školním včelíně a pokyny pro výrobu pomůc…ek ve školní dílně.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, lehce natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	269, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vojtěch Kocián
Edice:	Pomocné knihy pro učitele
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2025 11:41
Číslo položky:	1458163

O autorech

Vojtěch Kocián

Vojtech Kocián je slovenský operní pěvec, tenorista a také otec biologa a římskokatolického kněze Matúše Kociana. Po maturitě na strojní průmyslovce absolvoval v letech 1959–1967 studium zpěvu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Působil v Klagenfurtu, Štýrském Hradci a Mariboru. V letech 1969–1971 a 1972–1975 byl sólistou opery Divadla Jozefa Gregora Tajovského v Banské Bystrici, od roku 1975 pak sólistou opery Národního divadla v Praze. Zde působil až do srpna roku 1997 . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vojtech Kocián na slovenské Wikipedii.

Více od autora

Václav Jakš

Zdatný organizátor a učitel včelařství. Narodil se 3. 8. 1862 v Protivíně. Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi. Ve svém rodišti působil jako odborný učitel měšťanských škol od 16. 9. 1903 až do 1. 3. 1923, kdy odešel do výslužby. Po 40 let byl členem píseckého včelařského spolku, jehož byl dlouhá léta předsedou. V r. 1932 se přičinil o založení včelařského spolku v Protivíně, který měl ihned při svém založení 154 členů a stal se také na krátkou dobu jeho prvním předsedou. 22. 6. 1933 se stěhuje ke svému synovi Václavovi do Libčic n./Vlt., kde zemřel 21. 10. 1938. Jeho zásluhou se podařila dochovat nejen značná část jeho životopisu, který o sobě sám napsal, ale i životní příběhy mnoha dalších významných českoslovanských včelařů. Jako jeden z pramenů lze uvést Památník včelařů českoslovanských, vydaný v r. 1896, napsaný jako upomínka na Českoslovanskou národopisnou výstavu v r. 1895. Památník napsal spolu s ostatními Josef Kebrle, farář v Přistoupimi a starosta Zemského ústředního spolku včelařského pro království České. V r. 1925 se velice zasloužil o druhé vydání dvoudílné knihy Františka Vohnouta Včelařova čítanka, která byla do velké míry ve svém I. vydání překladem amerického originálu z r. 1903 od A. I. Roota. Dodatečně se zjistilo, že téma amerického originálu není zdaleka vyčerpané a tak přepracování a doplnění knihy trvalo dalších pět let. Na nové knize pracoval celý redakční výbor, kde s Václavem Jakšem spolupracovali také Josef Kebrle, Fr. Adamec, J. Boháč a J. Forst. Asi za nejznámější literární dílo se považuje kniha od V. Jakše Včelař začátečník, která vyšla v Praze r. 1895, a která se dočkala pro velký zájem v krátké době šesti vydání, do roku 1939 již osmi vydání. Slovenský včelař Juraj Babka, redaktor časopisu Slovenský Včelár, přeložil tuto knihu též do slovenštiny. Jakš byl též uznávaným odborníkem a prvním náměstkem starosty Zemského ústředí včelařských spolků v Praze. Přednášel na významných včelařských akcích, např. na XI. valném sjezdu čes...

Více od autora