Knihy
Historie
Antika
Josephus Flavius
Válka židovská

Josephus Flavius
Válka židovská : (O zániku bývalé říše židovské a zkáze Jerusalema). Díly I. - II.

1913 | Nakladatelství Přítel lidu

První české úplné znění proslulé knihy, v níž autor, pravověrný Žid proniknutý římskou a řeckou vzdělaností, zpracoval jednak své vlastní zkušenosti, jednak oficiální římské vojenské záznamy a zprávy římských velitelů. Popisuje války makabejské, počátky Herodovy vlády a působení prokurátorů, také Piláta v Judeji. Počín…aje povstáním za Flora, vypráví obšírně o událostech, jichž se sám účastnil. První české úplné znění proslulé knihy, v níž autor, pravověrný Žid proniknutý římskou a řeckou vzdělaností, zpracoval jednak své vlastní zkušenosti, jednak oficiální římské vojenské záznamy a zprávy …římských velitelů. Popisuje války makabejské, počátky Herodovy vlády a působení prokurátorů, také Piláta v Judeji. Počínaje povstáním za Flora, vypráví obšírně o událostech, jichž se sám účastnil.

Stav

zašlé desky, lehké oděrky, razítko původního majitele

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	zašlé desky, lehké oděrky, razítko původního majitele
Vazba:	pevná
Počet stran:	2 sv
Jazyk:	česky
Překladatel:	J. D Světelský
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	22. 4. 2022 12:26
Číslo položky:	319798

O autorovi

Josephus Flavius

Iosephus či Josephus , původním jménem Josef ben Matitjahu , řecky Iosepos , byl židovský kněz, učenec a historik, který zanechal významné poznámky o První židovské válce v letech 66–70. Své jméno Flavius si Josef přibral podle rodového jména císaře Vespasiana. Znalosti o svém životě nám Josef poskytl sám ve svém autobiografickém díle. Narodil se v kněžské židovské rodině jako Josef syn Matatjášův v roce 37/38. Jeho rodina pocházela svými kořeny z rodu Hasmonejců. Jeho mateřským jazykem byla aramejština, z jiných řečí si téměř dokonale osvojil řečtinu. Byl vynikajícím studentem náboženských otázek a již ve věku 14 let byl dotazován na některé otázky jeruzalémským veleknězem. V 16 letech se přidal na stranu asketického poustevníka Banna. V roce 57 se vrátil zpět do Jeruzaléma, kde se přidal na stranu farizeů. V Judsku tehdy panovalo stále silnější napětí jak mezi Židy a Římem, tak mezi Židy samotnými. Když v roce 64 římský prokurátor v Judeji poslal několik kněží v okovech do Říma, vydal se Josef s delegací za jejich propuštění k Neronovu císařskému dvoru. Jeho mise byla úspěšná i díky císařově manželce Poppaee, která se jeho případu ujala, Josef navázal úspěšné kontakty s okrajovými kruhy císařského dvora. Při jeho návratu v Judeji začínalo velké národní povstání. V roce 66 Juda Galilejský obsadil pevnost Antonii a Josef s dalšími kněžími se přidali na stranu bojovníků za nezávislost. Vzápětí byl Josef poslán do Galileje, aby ji připravil na válku, opevnil a nasbíral brannou sílu. Na jeho stranu se přidala židovská města, ale města s převážnou většinou řeckých obyvatel se mu získat nepodařilo. Nakonec se opevnil v Jotapatě, která však byla Římany dobyta. Josef sice chtěl nejprve spáchat sebevraždu, Bůh jej však přesvědčil, aby se Římanům vzdal, protože jejich vítězství bylo nevyhnutelné. Byl tedy zajat, ale jelikož vojevůdci Vespasianovi předpověděl, že se stane císařem...

Více od autora