Knihy
Historie
Světová historie
Jan Klecanda
Válka rusko-japonská slovem i obrazem

Jan Klecanda
Válka rusko-japonská slovem i obrazem : Od vypovězení války do bitvy na Jalu] - [I

1904 | Nakladatelství Tiskem i nákladem České grafické akciové společnosti Unie

Součástí souboru:

Válka rusko-japonská slovem i obrazem 1904 (3sv., 254 + 312 + 220)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý, desky s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 6. 2026	1 999 Kč
	Stav Mírně opotřebená desky s oděrkami, knižní blok volně, knižní blok na více částí, neautorský podpis, lehce zašlé stránky, stránky s flíčky, potrhaná mapa, část mapy chybí	Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 6. 2026	1 499 Kč

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	254 s., [16] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Jan Klecanda

Jan Klecanda byl český učitel, spisovatel a novinář. V letech 1883-1887 působil jako ředitel české matiční školy v Teplicích. Po návratu do Prahy založil časopis Vyšehrad s přílohou Svatvečer , zaměřený na poučení a zábavu venkovských čtenářů, a otiskoval v něm své literární práce. Pořádal poučné a agitační přednášky, angažoval se v mladočeské straně, pomáhal organizovat spolky na podporu české menšiny v pohraničí. Jeho tvorba, převážně zachycující mezilidské vztahy na vesnici, sociální a národnostní boje dělníků a život vojáků základní služby se vyznačuje silnou výchovnou a vlasteneckou tendencí a má charakter lidové četby bez vyšších uměleckých ambicí; oceňovaná byla ale také např. jeho kronika rusko-japonské války z r. 1905. Současníci si ho vážili pro obětavou drobnou práci ve prospěch národa; za zásluhy byl pohřben na vyšehradském Slavíně. Narodil se 5. března 1855 v Praze jako syn rukavičkáře Antonína Klecandy původem z Jistebnice a jeho manželky Antonie rozené Pichlerové . Chodil do obecné školy u sv. Jindřicha a pak na hlavní školu Budeč. Vyšší reálku absolvoval v 15 letech, poté studoval čtyři roky na polytechnice. Ještě během studia pracoval u stavitele Martina, kdysi rovněž literárně činného . Roku 1875 byl odveden do armády, kde ho brzy zaměstnali jako učitele češtiny, krasopisu a kreslení na kadetní škole v Linci. Po zrušení této školy pak pro armádu pracoval jako kreslič ve Vídni a Klosterneuburgu a spolupracoval při vydávání Technického reglementu pro c. k. technické sbory. Roku 1878 nebo 1879 se vrátil do Prahy a stal se prozatímním učitelem na Smíchově. Složil zkoušky pro školy obecné a měšťanské. V březnu 1882 získal místo na škole u sv. Jiljí. Roku 1883 byl jmenován řídícím učitelem obecné školy Ústřední matice školské v Teplicích. Ve volném čase se věnoval organizaci české menšiny. Neúnavně obj...

Více od autora