Jan Bedrna
Válečná chirurgie : Sborník vybraných kap. s předml. J. Škvařila

1950 | Nakladatelství Naše vojsko

Učebnice speciální části chirurgie, vycházející především ze zásady N.J. Pirogova, že ve válce je důležitá zvláště organisace a administrativa, a proto v první 100 str. části věnovaná právě organisaci; druhá část sezabýváklinikoualéčením váleč. poranění. Učebnice speciální části chirurgie, vycházející především ze zásady N.J. Pirogova, že ve válce je důležitá zvláště organisace a administrativa, a proto v první 100 str. části věnovaná právě organisaci…; druhá část sezabýváklinikoualéčením váleč. poranění.

Stav

Dobrý

zašlé desky, razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	590, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Vojensko-zdravotnická knihovna
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 10:51
Číslo položky:	1341855

O autorovi

Jan Bedrna

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar byl český novinář a básník, publicista, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na sklonku 19. století a v 1. polovině 20. století. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Otec ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Matky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější otcovy sestry - byl vychováván matkou a tetami v „olšanské vile“ na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina – Fráňa Šrámek, Karel Toman aj. Studium na gymnáziu a obchodní akademii nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců. Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Po kratším pobytu ve Vídni se v letech 1905–14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus. V roce 1915 narukoval do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen , kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu , tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění . V roce 1929 byl jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. Vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní...

Více od autora