Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Jaromír Zemina
Václav Boštík / osmdesát kreseb

Jaromír Zemina: Václav Boštík / osmdesát kreseb

Jaromír Zemina, Vladimír Nárožník
Václav Boštík / osmdesát kreseb : Osmdesát kreseb : [Kat. výstavy], Roudnice nad Labem květen - červen 1993

1993 | Nakladatelství Galerie moderního umění

Stav

Velmi dobrý

PODPIS

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 7. 2025

O knize

Stav:	Velmi dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	sešit
Počet stran:	[9]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Blanka Lamrová, Václav Boštík
Vydáno v:	Roudnice nad Labem
Vystaveno:	9. 9. 2024 12:16
Číslo položky:	966243

O autorech

Jaromír Zemina

Jaromír Zemina je český historik a teoretik moderního umění, galerijní pracovník, kurátor, malíř, básník a vysokoškolský pedagog. Pochází z rodiny malíře a legionáře Otakara Zeminy . Jeho bratrancem byl sochař Vladimír Janoušek. Po absolvování klasického gymnázia v Brně studoval v letech 1949–1953 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dějiny umění a archeologii Roku 1953 obhájil rigorózní práci Sociální tendence v českém výtvarném umění dvacátých let. V letech 1953–1954 byl asistentem Semináře dějin umění FF MU v Brně, ale z politických důvodů byl propuštěn a v letech 1954–1956 absolvoval základní vojenskou službu. V letech 1958–1959 byl zaměstnán v Okresním vlastivědném muzeu v Tišnově, poté byl do roku 1961 odborným pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V letech 1961–1992 pracoval v Národní galerii v Praze, v letech 1965–1970 jako vedoucí Sbírky moderního umění. Po roce 1968 byla jeho funkce zrušena a v následujících letech pracoval ve Sbírce sochařství na zámku Zbraslav. V letech 1989–1992 byl vedoucím Sbírky evropského umění. Roku 2002 odešel z Národní galerie a věnuje se výstavním projektům jako kurátor na volné noze. Přednáší dějiny umění na katedře scénografie a alternativního divadla DAMU v Praze a působí jako odborný poradce v řadě státních galerií. Roku 1957 byl zakládajícím členem a teoretikem tvůrčí skupiny Brno 57, od roku 1964 byl členem skupiny UB 12 a členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . V 60. letech působil spolu s Jiřím Šetlíkem jako teoretik skupiny UB 12, koncem 80. let byl členem Nové skupiny. Jeho první manželka PhDr. Milena Haasová-Zeminová byla historička umění a kurátorka sbírky textilu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho druhá žena doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. je vysokoškolská pedagožka. V 60. letech byl kurátorem za...

Více od autora

Vladimír Nárožník

Vyrostl v Praze-Dejvicích, kde také navštěvoval ZŠ . Po maturitě na Střední průmyslové škole stavební nastoupil do podniku Stavby silnic a železnic, v listopadu téhož roku do projektové kanceláře Agroprojektu. V roce 1959 se zapsal na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, po pěti semestrech však začal pracovat jako stavební dělník v Peci pod Sněžkou. V letech 1963–1965 absolvoval dvouletou vojenskou službu v Praze-Ruzyni. Poté byl zaměstnán jako stavební technik u Generálního investora výstavby hlavního města Prahy, rok pracoval v dokumentačním oddělení Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 1969 působil v nakladatelství Odeon, nejprve jako pracovník propagačního oddělení a redaktor dvouměsíčníku Novinky Odeonu, od roku 1976 jako výtvarný redaktor, roku 1982 se stává vedoucím redaktorem výtvarné redakce Odeonu. Od ledna 1995 byl ve svobodném povolání, spoluprecoval s řadou předních českých nakladatelství, galerií a jiných kulturních institucí. Těžištěm Nárožníkovy umělecké tvorby je knižní grafika, své výtvarné práce z tohoto oboru vystavoval v roce 1989 v Malé galerii Československého spisovatele na Národní třídě a na mnoha skupinových výstavách, ilustrace uveřejnil mj. v časopise Světová literatura. Publikoval v Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a ojediněle na začátku 80. let ve Svědectví . Nárožníkova sbírka Slova, carte blanche představuje typ expresivní a vizuální poezie, směřující k maximální hutnosti a k filozofickému pojetí básnické výpovědi. Její osou je neoklasicistický důraz na nepomíjivou krásu uměleckého prožitku a jeho subjektivního zrcadlení. Romantický vztah k umění a dějinám básník vtěluje do vyhraněně patetické dikce svých veršů. Po vydání prvotiny Nárožník své další texty, soustředěné v drobných rukopisných sbírkách, již nepublikoval a zaměřil se především na gestické kresby a typografickou tvorbu. Pozdější autorovu básnickou tvorbu (cykly Defenestrace psa a Anglické hodiny, skladba...

Více od autora