Alois Jirásek
V cizích službách : kus české anabase

1893 | Nakladatelství J. Otto

V cizích službách s podtitulem Ze zlatého věku v Čechách popisuje dobu na samém začátku 16. století, v době vlády krále Vladislava II., nástupce Jiřího z Poděbrad, dobu kdy husitská tradice ještě byla stále nejen živá, ale i vládnoucí. Ale v jaké podobě! Nová ve středověku neobvyklá svoboda husitství se tu zvrhá v uvol…nění všech řádů, v nevázanost zejména vyšších dvou stavů: panského a rytířského. Smích si tu, v Jiráskově knize, jak bylo tehdy i ve skutečnosti, tropí příslušníci těch dvou stavů z králova zákazu bojových výjezdů do ciziny. Ne z třídní neb politické opozice, nýbrž právě jen že je jim takto lacino dobytý zisk a kořist více než dobro země. A slouží tito zemani a páni vojensky komukoliv a třebas i proti sobě, a jsouce v míru přáteli a v nejlepší shodě, v zjednané vojenské službě jsou stejně ochotni bít jeden druhého a zabíjet se. A to tento pokles někdejších husitských bojovníků v pouhé žoldnéře, a dokonce v německých službách, povzbudilo Jiráska, aby na to ukázal, čím byla doba Vladislava II., krále "Dobře", jak se mu říkalo, kdy si u nás dělal každý co chtěl a země klesala. V cizích službách s podtitulem Ze zlatého věku v Čechách popisuje dobu na samém začátku 16. století, v době vlády krále Vladislava II., nástupce Jiřího z Poděbrad, dobu kdy husitská tradice ještě byla… stále nejen živá, ale i vládnoucí. Ale v jaké podobě! Nová ve středověku neobvyklá svoboda husitství se tu zvrhá v uvolnění všech řádů, v nevázanost zejména vyšších dvou stavů: panského a rytířského. Smích si tu, v Jiráskově knize, jak bylo tehdy i ve skutečnosti, tropí příslušníci těch dvou stavů z králova zákazu bojových výjezdů do ciziny. Ne z třídní neb politické opozice, nýbrž právě jen že je jim takto lacino dobytý zisk a kořist více než dobro země. A slouží tito zemani a páni vojensky komukoliv a třebas i proti sobě, a jsouce v míru přáteli a v nejlepší shodě, v zjednané vojenské službě jsou stejně ochotni bít jeden druhého a zabíjet se. A to tento pokles někdejších husitských bojovníků v pouhé žoldnéře, a dokonce v německých službách, povzbudilo Jiráska, aby na to ukázal, čím byla doba Vladislava II., krále "Dobře", jak se mu říkalo, kdy si u nás dělal každý co chtěl a země klesala.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	273
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. Al. Jiráska sebrané spisy
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora