Fráňa Šrámek, Kamill Resler, Miloslava Hrdličková
V boj : revoluční písně z let 1901-06

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

s kódem POETLE: 47 Kč

Stav

Mírně opotřebená

lehce politá

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, lehce politá
Vazba:	volná brož
Počet stran:	147
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Ráj knihomilů, 8. svazek ed. 8. svazek ed. Ráj knihomilův
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 11:22
Číslo položky:	1284302

O autorech

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora

Kamill Resler

JUDr. Kamill Resler, byl český právník a knihomil. Narodil se v rodině berního oficiála Josefa Reslera a jeho ženy Antonie, rozené Boháčové z Ochoze u Nasavrk. Byl nejstarší ze tří dětí. Vyrostl v Pardubicích a v Nasavrkách. Rodina se později přestěhovala do Prahy, kde Kamill navštěvoval nejprve hudební školu Aloise Příhody a později humanistické gymnázium v Hálkově ulici na Vinohradech . Zde byli jeho spolužáky a přáteli: budoucí malíř a grafik Vratislav Hugo Brunner, novinář, vydavatel a anarchista Michael Kácha, spisovatel Karel Toman. Jejich prostřednictvím se seznámil s okruhem umělců kolem S. K. Neumanna. V Sokole se seznámil se stejně starým Jiřím Scheinerem, synem významného právníka a vlastence JUDr. Josefa Scheinera, budoucího starosty Sokola. Maturitu složil v roce 1912. Dále absolvoval jednoroční abiturientský kurs Českoslovanské obchodní akademie v Praze v Resslově ulici a pracoval jako finanční revizor. Po vypuknutí první světové války narukoval do Vídně. Absolvoval školu pro důstojníky a jako velitel kulometné roty "bosanských jegerů" působil u bosenského pluku. Celkem strávil v armádě čtyři roky a dva měsíce, z toho osm a půl měsíce na frontě. Zde onemocněl malárií a sedmnáct měsíců se léčil v nemocnici. Dále působil jako velitel střelnice a muničního skladu. V roce 1917 se zapsal na právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Při vzniku Československé republiky byl nápomocen Josefu Scheinerovi při organizaci strážní a vojenské služby. Poté vstoupil do československé armády. V roce 1919 jako nadporučík dobrovolnického pluku Stráž svobody odjel na Slovensko, kde by těžce zraněn u Komárna v bojích proti Maďarské republice rad. Tříštivý průstřel levé nohy způsobil jeho invaliditu. JUDr. Josef Scheiner mu nabídl práci ve své advokátní kanceláři. Během rekonvalescence dokončil v roce 1920 právnickou fakultu a až do roku 1924 zde pracoval jako advokátní konci...

Více od autora