Karel Balcar
Úvod do studia psychologie osobnosti

Karel Balcar

Karel Balcar je český malíř. V letech 1984-1985 studoval na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, 1986-1987 na VŠE, Fakultě řízení-ASŘ. V roce 1992 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v atelieru prof. Zdeňka Berana v roce 1999 diplomoval. Výběrově orientovaný přístup k pojetí zobrazivé malby a typ vyhraněně figurativního zaměření spolu s charakteristickým obsahem odlišují Karla Balcara od většiny současné běžné produkce u nás. Bylo možné se o tom přesvědčit na všech výstavách, kterých se účastnil. Přesto se dá s čistým svědomím říci, že zde existuje zcela evidentní a průkazný kontext s tím, co se nedávno dělo a co se i dnes odehrává na bohatě rozvrstvené pluralitní scéně současného umění ve světě. Edward Lucie-Smith ve své obsáhlé publikaci „Art today“ v jedné z několika kapitol, které jsou věnovány zobrazivé malbě, píše: „Jednou z nejpřekvapivějších změn, které přinesl vývoj umění v posledních třiceti letech je, že mnoho umělců začalo znovu prozkoumávat předmodernistickou minulost.“ … „Současní umělci ve skutečnosti učinili zajímavý objev: zjistili, že v důsledku propasti mezi uměním 20. století a uměním vzdálenější minulosti je nyní všem dílům starých mistrů společná jinakost, jaká byla kdysi připisována pouze umění, které nebylo západního původu.“ Někteří – především mladí – umělci jsou touto absurdní situací fascinováni. Aby se vyhnuli nebezpečí šablony příliš laciného modernistického akademismu, který dnes zapleveluje v silně pokleslé podobě kde co, raději se radikálně obracejí k minulosti. Začínají se vztahovat k vlastní evropské tradici jako k čemusi vzdálenému a téměř cizímu a také tak s ní bez skrupulí zacházejí. V přímých i nepřímých důsledcích diferencované skepse vůči perspektivám současné civilizace lze u řady dnešních umělců nalézt klíč k tendenci návratů zobrazujících forem, jejichž legitimní součástí je i cesta vedoucí ke zkoumání obrazové paměti. Práci Karla Balcara lze vřadit (a to dok...