Il'ja Grigor'jevič Èrenburg
USA : Amerika po druhé světové válce

1950 | Nakladatelství Rudé právo

Erenburg napsal r. 1946 řadu reportážních článků, v kterých odkrývá pravou tvář americké "svobody" a "demokracie" - dokazuje, že skutečné svobody a demokracie je v USA stále méně. Ačkoli je "technika podivuhodná, celá země prožívá bohatství, a komfort je tu takový, že se mi z toho až hlava točila", New York závidí Mosk…vě. "Čemu závidí? Nemluvím o nevlastních synech Ameriky - o černoších, nádenících z Jihu, o nezaměstnaných nebo polozaměstnaných, mluvím o prosperujících. Kdo neví, že za válečná léta zbohatli ? Mají-li však takoví Američané i mnoho automobilů, ledniček, gramofonů a všemožných jiných nutných nebo nepotřebných věcí, pak nemají jedno: důvěru v budoucnost. Chtěli by zastavit čas." Erenburg napsal r. 1946 řadu reportážních článků, v kterých odkrývá pravou tvář americké "svobody" a "demokracie" - dokazuje, že skutečné svobody a demokracie je v USA stále méně. Ačkoli je "technika …podivuhodná, celá země prožívá bohatství, a komfort je tu takový, že se mi z toho až hlava točila", New York závidí Moskvě. "Čemu závidí? Nemluvím o nevlastních synech Ameriky - o černoších, nádenících z Jihu, o nezaměstnaných nebo polozaměstnaných, mluvím o prosperujících. Kdo neví, že za válečná léta zbohatli ? Mají-li však takoví Američané i mnoho automobilů, ledniček, gramofonů a všemožných jiných nutných nebo nepotřebných věcí, pak nemají jedno: důvěru v budoucnost. Chtěli by zastavit čas."

Stav

Mírně opotřebená

Zadní část obálky volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Zadní část obálky volně
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
Překladatel:	Julie Heřmanová
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihovna Rudého práva
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 5. 2025 12:52
Číslo položky:	1226708

O autorovi

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.

Více od autora