Knihy
Miroslav Sehnal
Uroboros aneb Zpověď recyklovaného manžela

Miroslav Sehnal
Uroboros aneb Zpověď recyklovaného manžela

2026 | Nakladatelství Miroslav Sehnal

Uroboros aneb Zpověď recyklovaného manžela tvoří série pečlivě vygradovaných příběhů, v nichž sledujeme osudem a ženami zmítaného hrdinu, neschopného pochopit sám sebe. Při čtení se spolu s ním ocitneme ve světě těch nejobyčejnějších lidských postaviček, které mají ty nejobyčejnější lidské vlastnosti a jsou natolik člo…věčenské, že se s nimi snadno ztotožníme. Doslova z každé stránky dostáváme dávku sarkasmu a černého humoru, zápletky jsou velmi čtivé, situace nečekané a jejich rozuzlení šokující. Uroboros patří k těm druhům knížek, které čteme se zatajeným dechem, nepustí nás, dokud nedojdeme k naprosto nepředvídatelnému konci. Vlastně spíš novému začátku, neboť všechny podrazy, podvody a nekalosti, s nimiž se hrdina ve svém bizarním literárním světě setkal, jsou skutečné a doléhají na nás. Čtenář má po přečtení knihy dost trpký pocit, ale současně zajásá, že nic tak neotřelého, absurdního, tragikomického a zábavného ještě nikdy nečetl. „Miroslav Sehnal je patrně jediný soudobý český spisovatel, který dovede pracovat s rozsáhlejší satirickou vizí,“ míní literární teoretik doc. PhDr. František Všetička, CSc. „Vyvrcholením jeho cynického opusu je moment, kdy hlavní hrdina uprchne domněle z nějaké léčebny a bloudí současným městem, jež je zamořeno všelikými nepořádky a zlovolnostmi, které na nás dennodenně dotírají. Míra zavalujících událostí je natolik velká a zatěžující, že jako jediná cesta z ní ven je hrdinovo mrákotné probuzení v nemocnici, kde se rozhoduje, co s jeho životem…“ „Sehnal umí vyprávět, píše mu to, vyjadřuje se velice pěkně, zajímavě a poutavě,“ řekl renomovaný literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, CSc. „Neprohání své postavy po náledí banánových slupek ani nevyžaduje, abychom se při četbě už předem hýkavě plácali do stehen v každé komické situaci. Žádná laciná zábava to věru není…“ „Sehnalova próza má v sobě špetku kunderovské nostalgické ironie, ovšem spíše zábavné než filozofické,“ uvedla literární teoretička prof. PhDr. Svatava Urbanová, CSc. „Pracuje dokonce s několika úhly pohledu, což u jiných autorů nenacházíme, snaží se o zachycení toho, co se stává nezadržitelně pomíjivým. Texty neprosakuje skeptičnost, spíše humor a laskavost, tolerantnost vůči každodennosti i lidské nedokonalosti…“ Uroboros aneb Zpověď recyklovaného manžela tvoří série pečlivě vygradovaných příběhů, v nichž sledujeme osudem a ženami zmítaného hrdinu, neschopného pochopit sám sebe. Při čtení se spolu s ním ocitne…me ve světě těch nejobyčejnějších lidských postaviček, které mají ty nejobyčejnější lidské vlastnosti a jsou natolik člověčenské, že se s nimi snadno ztotožníme. Doslova z každé stránky dostáváme dávku sarkasmu a černého humoru, zápletky jsou velmi čtivé, situace nečekané a jejich rozuzlení šokující. Uroboros patří k těm druhům knížek, které čteme se zatajeným dechem, nepustí nás, dokud nedojdeme k naprosto nepředvídatelnému konci. Vlastně spíš novému začátku, neboť všechny podrazy, podvody a nekalosti, s nimiž se hrdina ve svém bizarním literárním světě setkal, jsou skutečné a doléhají na nás. Čtenář má po přečtení knihy dost trpký pocit, ale současně zajásá, že nic tak neotřelého, absurdního, tragikomického a zábavného ještě nikdy nečetl. „Miroslav Sehnal je patrně jediný soudobý český spisovatel, který dovede pracovat s rozsáhlejší satirickou vizí,“ míní literární teoretik doc. PhDr. František Všetička, CSc. „Vyvrcholením jeho cynického opusu je moment, kdy hlavní hrdina uprchne domněle z nějaké léčebny a bloudí současným městem, jež je zamořeno všelikými nepořádky a zlovolnostmi, které na nás dennodenně dotírají. Míra zavalujících událostí je natolik velká a zatěžující, že jako jediná cesta z ní ven je hrdinovo mrákotné probuzení v nemocnici, kde se rozhoduje, co s jeho životem…“ „Sehnal umí vyprávět, píše mu to, vyjadřuje se velice pěkně, zajímavě a poutavě,“ řekl renomovaný literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, CSc. „Neprohání své postavy po náledí banánových slupek ani nevyžaduje, abychom se při četbě už předem hýkavě plácali do stehen v každé komické situaci. Žádná laciná zábava to věru není…“ „Sehnalova próza má v sobě špetku kunderovské nostalgické ironie, ovšem spíše zábavné než filozofické,“ uvedla literární teoretička prof. PhDr. Svatava Urbanová, CSc. „Pracuje dokonce s několika úhly pohledu, což u jiných autorů nenacházíme, snaží se o zachycení toho, co se stává nezadržitelně pomíjivým. Texty neprosakuje skeptičnost, spíše humor a laskavost, tolerantnost vůči každodennosti i lidské nedokonalosti…“

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 3. 6. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	530
Jazyk:	česky
ISBN10:	8011083481
ISBN:	9788011083489
Vydání:	2026
Vystaveno:	5. 5. 2026 18:45
Číslo položky:	1731585

O autorovi

Miroslav Sehnal

Miroslav Sehnal český prozaik a publicista. Sehnalovy povídky vycházejí z kritiky konvenčního a konformního života, otevřeně favorizují pozitivní stránky vztahů mezi lidmi. Postavy se zpravidla ocitají v mezních situacích, které prověřují jejich mravní rozměr . V souboru Nevinní je rozvedena myšlenka několika vžitých přísloví typu „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. V "hodinovém" triptychu s nadsázkou a sarkasmem popisuje vztah mezi mužem a ženou. Jako desetiletý publikoval poprvé v ostravském regionálním časopise pro děti Bloček, ve čtrnácti letech spolupracoval s celostátním časopisem pro mládež Větrník a s Českým rozhlasem, kde kromě povídek později publikoval okolo 200 fejetonů a dvě rozhlasové dramatizace . Jeho povídky uveřejňovaly také noviny a časopisy: Literární měsíčník, Kulturní měsíčník, Květy, Nová svoboda. Jeho sepětí s hudbou se projevilo v publikační činnosti. Pro noviny a časopisy psal kritiky a profily. V roce 1993 vydal soubor „pijáckých historek“ Lidový receptář na poopiční stavy. Pracoval v několika ostravských kulturních střediscích, nyní působí jako hudební dramaturg Domu kultury města Ostravy . Novinář v Ostravském večerníku , ČTK , Československé televizi , v časopise Výrobní družstevnictví a Hlubiňák . V 70. a 80. letech spolupracoval s ostravským Divadlem hudby, psal a realizoval scénáře pro audiovizuální prezentaci hudebních skupin, jakož i hudební dramatizace . V představení Samův syn – účast Jaromír Nohavica – došlo ke svébytnému spojení živé hudby, filmu a divadelní dramatizace. Uvádění hry bylo tehdejším režimem po několika reprízách zakázáno. V 80. letech založil první rockový k...

Více od autora