Jiří Němec
Únos Európy : mýtus - divertimento k filozofii dějin

Jiří Němec

Jiří Němec byl klinický psycholog, filosof, překladatel, editor, publicista a jeden z iniciátorů Charty 77. Jeho publikační, přednášková a ediční činnost, orientovaná k aktivnímu, křesťanskému životu ve společnosti, měla významný vliv zvláště v 60. a na počátku 70. let 20. století. Byl vnukem nakladatele Františka Borového a prasynovcem literárního vědce a překladatele Otokara Fischera. Otec Jiřího Němce, Ing. Jiří Němec, byl elektroinženýrem, ve 40. a 50. letech 20. století se významně účastnil elektrifikace železničních tratí v Československu, počátkem 60. let byl uvězněn na základě vykonstruovaného procesu. Po maturitě Jiří Němec pracoval rok v autoopravně, pak začal studovat medicinu , ale brzy přestoupil na klinickou psychologii na FF UK v Praze, kde se seznámil se svou budoucí ženou, Danou Němcovou . Po promoci roku 1958 pracoval ve Foniatrické laboratoři 1. lékařské fakulty UK v Praze na Karlově náměstí, pozdější Foniatrické klinice. Mezitím inspiroval řadu překladů a vydání zejména křesťanských a katolických autorů, na nichž se také podílel, a několik významných iniciativ, které měly v tehdejší době velký význam pro kulturní a duchovní obnovu . Patřil k redakčnímu okruhu časopisu Tvář, do něhož také psal a překládal. Hrál jednu z hlavních rolí ve filmu režiséra Jana Němce O slavnosti a hostech. Po krátkém pobytu v Rakousku v roce 1968 se seznámil s Ivanem Magorem Jirousem a jeho prostřednictvím s jazzovým undergroundem, jemuž se pak řadu let věnoval. Roku 1976 spoluorganizoval úspěšnou petici za propuštění uvězněných hudebníků kapely The Plastic People of the Universe. Je biologickým otcem herce, spisovatele a dýdžeje Tobiáše Jirouse, jehož matkou byla Věra Jirousová, přestože je v rodném listu uveden jako otec Ivan Jirous. Kvůli svému podílu na...