Viktor Fischl
Ulice zvaná Mamila

2006 | Nakladatelství Garamond

Spisy Viktora Fischla.
Dalším svazkem edice Spisy Viktora Fischla je autorova próza, Ulice zvaná Mamila, dosud publikovaná jen v hebrejštině - do češtiny ji přeložil sám autor. I v ní se objevují postavy a motivy, prolínající se celým Fischlovým dílem, který čtenář zná z proslulých Dvorních šašků či Jeruzalemských p…ovídek, ať už se jedná o Menachema Salze, majitele kiosku v ulici vedoucí k Jaffské bráně, či obra Mišku, nosiče břemen, podle bláznivé Šulamit praprapravnuka samotného Golema. Vypravěčem je starý hrbatý sudí, rovněž jeden ze čtyř "dvorních šašků", jimž jejich neobvyklé schopnosti či kuriózní zjev pomohl přežít koncentrační tábor - vypravěčem a citlivým pozorovatelem dějů a osudů všech obyvatel ulice zvaná Mamila, nikoli však "soudcem": taláru se vzdal právě po návratu z pekla. Tvář ulice se zcela promění průběhem a vlivem šestidenní války v r. 1967, která fatálně zasáhne do životů všech jejích obyvatel.
Ulice zvaná Mamila není jen fascinující mozaikou lidských osudů, nýbrž také básnickým holdem městu měst, věčnému Jeruzalému. Spisy Viktora Fischla.
Dalším svazkem edice Spisy Viktora Fischla je autorova próza, Ulice zvaná Mamila, dosud publikovaná jen v hebrejštině - do češtiny ji přeložil sám autor. I v ní se objevují p…ostavy a motivy, prolínající se celým Fischlovým dílem, který čtenář zná z proslulých Dvorních šašků či Jeruzalemských povídek, ať už se jedná o Menachema Salze, majitele kiosku v ulici vedoucí k Jaffské bráně, či obra Mišku, nosiče břemen, podle bláznivé Šulamit praprapravnuka samotného Golema. Vypravěčem je starý hrbatý sudí, rovněž jeden ze čtyř "dvorních šašků", jimž jejich neobvyklé schopnosti či kuriózní zjev pomohl přežít koncentrační tábor - vypravěčem a citlivým pozorovatelem dějů a osudů všech obyvatel ulice zvaná Mamila, nikoli však "soudcem": taláru se vzdal právě po návratu z pekla. Tvář ulice se zcela promění průběhem a vlivem šestidenní války v r. 1967, která fatálně zasáhne do životů všech jejích obyvatel.
Ulice zvaná Mamila není jen fascinující mozaikou lidských osudů, nýbrž také básnickým holdem městu měst, věčnému Jeruzalému.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086955133
ISBN:	9788086955131
Edice:	Literatura, 8. svazek ed. 8. svazek ed. Spisy Viktora Fischla
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2025 12:42
Číslo položky:	1234105

O autorovi

Viktor Fischl

Viktor Fischl , hebrejským jménem Avigdor Dagan, , byl český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. Viktor Fischl se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové, kam se jeho rodiče přistěhovali z moravsko-slovenského pomezí. Otec Mořic Fischl byl knihvedoucí, matka Frieda byla rozená Ehrensteinová, oba příslušeli do Uher. Po maturitě na gymnáziu vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích od roku 1933 pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického týdeníku Židovské zprávy a parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany, začal se zajímat o literaturu, psal své první básně, vydané v sbírkách Člověk na mezi, Jaro, Kniha nocí a Hebrejské melodie. V roce 1938 stihl promovat na doktora práv a oženit se se Stellou Bergerovou. Fischl dobře sledoval, co se s Židy provádělo ve 30. letech v Německu, nejistotu vystřídalo rozčarování z Mnichova a vztek, proto hned v roce 1939 emigroval s ženou a dětmi do Londýna, kde začal pracovat pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Do začátku září, než vypukla válka, zachránil z protektorátu asi dvě stě lidí, kterým v Londýně opatřil britská víza a zajistil pro ně v Anglii přijetí. V dubnu 1939 byl v Londýně představen Janu Masarykovi, který ho už předtím znal z jeho básní. Když Benešova exilová vláda přesídlila po obsazení Francie v roce 1940 z Paříže do Londýna, nabídl mu Masaryk, jenž byl nově jmenován ministrem zahraničí, místo na svém úřadě. Tak se začalo rozvíjet přátelství, které trvalo až do Masarykovy smrti v roce 1948. Až do konce války pak Fischl pracoval jako vedoucí oddělení pro kulturní propagandu v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí a jako styčný úředník mezi čs. vládou v exilu a čs. výborem anglického parlamentu. Působil také jako ...

Více od autora